Chugureti a levý břeh Tbilisi: Fabrika, Agmašenebeli i trhy

Chugureti je stará čtvrť na levém břehu řeky Kury, dnes nejživější kreativní kout Tbilisi. Najdete tu bývalou továrnu Fabrika, tepající třídu Agmašenebeliho, tržnici Dezerter i stopy po německé kolonii z 19. století.

Když se přejde přes řeku z turistického Starého města, mnoho návštěvníků se otočí a jde zpátky. Chyba. Levý břeh, a hlavně Chugureti, je místo, kde dnešní Tbilisi bydlí, tvoří a večeří. Není naleštěný pro turisty, a právě proto stojí za to. Za jedno odpoledne tu projdete od secesních fasád přes murály až po večerní bar v továrním dvoře.

Odkud se vzalo jméno a kdo tu žil

Název Chugureti (psáno i Čughureti) pochází z tureckého slova pro rokli nebo prohlubeň – terén se tu svažuje k řece. Zásadní pro ráz čtvrti ale byli němečtí kolonisté. Od prvních let ruské nadvlády v Gruzii tu vyrostla osada Neu-Tiflis, "Nové Tbilisi", německá kolonie rozložená kolem dnešní třídy Davida Agmašenebeliho. Odtud pochází většina těch symetrických, klasicistních fasád, které Chugureti odlišují od křivolakého Starého města na druhém břehu.

Centrem osady bylo Marjanišviliho náměstí, kde německý architekt Otto Jacob Simonson postavil roku 1897 velký evangelicko-luteránský kostel svatého Petra a Pavla. Německá stopa je tu dodnes cítit v uspořádání ulic i v názvech.

Fabrika: bývalá šicí továrna jako srdce čtvrti

Nejznámějším místem Chugureti je Fabrika. Ještě v sovětské éře tu fungovala šicí továrna Nino na dámské oblečení; v roce 2018 z ní vznikl multifunkční prostor s hostelem, galeriemi, ateliéry, kavárnami a bary kolem velkého vnitřního dvora. Fabrika víceméně nastartovala celý trend přeměny starých industriálních budov v Tbilisi.

Ve dne sem chodí lidé na kávu a za prací s notebookem, večer se dvůr promění v jedno z nejživějších míst ve městě. Vstup do dvora je zdarma a člověk tu nemusí nic utrácet – dá se jen sednout a koukat. Zdi kolem jsou pokryté murály a mezi kavárnami fungují nezávislé obchůdky a dílny. Je to nejlepší jednotlivé místo, kde nasát dnešní, mladou tvář Tbilisi.

Doporučuju přijít na Fabriku dvakrát: jednou odpoledne na kávu, když je dvůr klidný a vidíte architekturu, a pak znovu po setmění, kdy se rozsvítí a zaplní. Jsou to dvě úplně jiná místa. A nemusíte být ubytovaní v hostelu, dvůr je otevřený všem.

Třída Agmašenebeliho a nová pěší zóna

Páteří Chugureti je třída Davida Agmašenebeliho, pojmenovaná po středověkém gruzínském králi. Její část, takzvané Nové Marjanišvili, prošla rekonstrukcí a proměnila se v pěší zónu plnou kaváren s krásně opravenými fasádami 19. století. Je to jedna z nejhezčích obnovených ulic ve městě a večer sem chodí místní na procházku a jídlo.

Severovýchodně od třídy se schovávají nejcennější měšťanské domy z dob německé osady. Vyplatí se z hlavní třídy odbočit do bočních uliček – právě tam narazíte na chátrající i opravené secesní domy, dřevěné balkony a detaily, které z hlavního tahu nevidíte. Stojí tu i divadlo Kote Marjanišviliho a monumentální ústředí banky TBC.

Trhy a Saarbrückenovo náměstí

Kdo má rád trhy, měl by zamířit na Dezerter bazar poblíž hlavního nádraží. Jméno "bazar dezertérů" mu zůstalo z počátku 20. let 20. století, kdy tu vojáci Rudé armády rozprodávali, co mohli, aby utekli od armády. Dnes je to největší a nejbarvitější tržnice Tbilisi – hory koření, sýrů, churchchely a sezonní zeleniny. Kousek odtud je i známý bleší trh na Suchém mostě, kde se prodává všechno od sovietských odznaků po staré fotoaparáty.

Za pozornost stojí Saarbrückenovo náměstí. V roce 1867 tu stál pomník kavkazského místodržícího Voroncova (odstraněný 1922), takže starší Tbiliseňané mu dodnes říkají "Voroncov". Za sovětů neslo náměstí jméno Karla Marxe a dnešní název dostalo až roku 1994 na počest partnerského německého města Saarbrücken, s nímž je Tbilisi spřátelené od roku 1975.

Kde se v Chugureti najíst

Chugureti je jedno z nejlepších míst v Tbilisi na jídlo, protože sem chodí hlavně místní. Na pěší zóně Agmašenebeliho a v okolí Fabriky najdete od tradičních gruzínských jídelen po moderní bistra, vinné bary a kavárny třetí vlny. Chinkali, chačapuri a sklenka domácího vína tu vyjdou levněji než na turistickém pravém břehu; hlavní jídlo v obyčejné jídelně se často vejde do 15–25 GEL (orientačně 125–210 Kč). Ve dvoře Fabriky je hned několik podniků pohromadě, takže se dá i jen posedět a vybírat podle nálady. Sklenka místního vína přijde na 8–15 GEL, kávu si dáte za 6–12 GEL a večeře ve dvou s vínem se často vejde pod 60 GEL, což je na centrum hlavního města příjemně málo. Kdo chce projít gruzínskou kuchyni do hloubky, najde přehled v našem článku o jídle v Tbilisi.

Suchý most, bleší trh a pouliční umění

Kousek od Chugureti, na hranici se Starým městem, leží bleší trh na Suchém mostě (Dry Bridge). Prodává se tu neuvěřitelná směs věcí: sovětské odznaky a medaile, staré fotoaparáty a hodinky, gramofonové desky, porcelán, mince i obrazy od místních malířů. Je to spíš muzeum pod širým nebem než klasický trh a i když nic nekoupíte, hodinku se tu dá strávit jen prohlížením. Smlouvání se čeká; první cena bývá pro turisty nadsazená, klidně nabídněte polovinu.

Samotné Chugureti je navíc galerie pouličního umění. Zdi kolem Fabriky a v přilehlých uličkách pokrývají velkoplošné murály, které se čas od času mění. Když už tu jste, nekoukejte jen dopředu na cestu – nejlepší kousky bývají na bočních štítech domů, kam běžný kolemjdoucí nezvedne hlavu.

Jak se do Chugureti dostat

Nejjednodušší je metro. Stanice Marjanišvili leží přímo v srdci čtvrti a k Fabrice i na pěší zónu Agmašenebeliho je to odtud pár minut pěšky. Jízdné se platí kartou MetroMoney, kterou koupíte za 2 GEL a použijete i na autobusy a lanovku. Ze Starého města se sem dá dojít i pěšky přes most za nějakých patnáct až dvacet minut, cesta vede přes řeku a je sama o sobě příjemná. Kdo přijíždí do Tbilisi vlakem nebo maršrutkou, ocení, že hlavní nádraží i velké autobusové nádraží Didube jsou kousek odtud, takže Chugureti bývá první i poslední čtvrtí, kterou při cestě po Gruzii projedete.

Chugureti je zároveň dobrá čtvrť na přespání, pokud chcete být blízko centra, ale mimo turistický ruch. Víc o tom, kde se v Tbilisi ubytovat a za kolik, najdete v našem přehledu kde bydlet v Tbilisi.

Německá stopa: co hledat v uličkách

Chugureti odměňuje toho, kdo zvedne hlavu a zajde z hlavní třídy. Osada Neu-Tiflis byla stavěná na německý způsob – rovné ulice, symetrické fasády, střízlivá klasicistní výzdoba. Právě proto tu domy vypadají jinak než hrázděné a dřevěné stavby Starého města na pravém břehu. Kolem Marjanišviliho náměstí stojí luteránský kostel svatého Petra a Pavla z roku 1897 a v přilehlých ulicích najdete měšťanské domy s litinovými balkony, kamennými portály a starými pekárnami a dílnami, které dodnes fungují.

Řada budov je bohužel ve špatném stavu; Chugureti je čtvrť, kde se opravená fasáda střídá s tou rozpadlou o dům dál. Pro mě je to součást kouzla – vidíte město v pohybu, ne naaranžovanou kulisu – ale kdo čeká všechno nablýskané jako v centru evropské metropole, může být zaskočený. Právě tady je ale nejlíp vidět, jak Tbilisi vypadalo před sto lety.

Je Chugureti bezpečné a kdy jít

Ano, Chugureti je běžně bezpečná čtvrť i večer, kdy je kolem Fabriky a na Agmašenebeliho třídě dost lidí. Jako všude ve velkém městě dávejte pozor na cennosti v davu a nechoďte úplně opuštěnými uličkami pozdě v noci sami, ale nejde o žádnou problémovou zónu. Nejlíp čtvrť vychutnáte podvečer: nasajete secesní fasády za denního světla a plynule přejdete do večerního života ve dvoře Fabriky. Přes den je tu klid a dá se v pohodě fotit i procházet s dětmi.

S čím Chugureti spojit

Levý břeh se dá krásně poskládat s pravým. Přes most dojdete do Starého města, k pevnosti Narikala a k sirným lázním. Kulturní den zase doplní muzea v Tbilisi. Jestli si teprve skládáte itinerář, začněte naším průvodcem po Tbilisi, kde je Chugureti zasazené do širšího okruhu po městě. A pár set metrů přes řeku čeká i třída Rustaveli.

Časté otázky

Co je Chugureti a proč tam jít?

Chugureti je historická čtvrť na levém břehu řeky Kury v Tbilisi, dnes centrum kreativní a noční scény města. Stojí tu bývalá továrna Fabrika, obnovená pěší zóna na třídě Agmašenebeliho a domy z časů německé kolonie z 19. století. Je autentičtější a méně turistické než Staré město naproti.

Co je Fabrika v Tbilisi?

Fabrika je multifunkční prostor v bývalé sovětské šicí továrně, otevřený od roku 2018. Kolem velkého vnitřního dvora najdete hostel, galerie, ateliéry, kavárny a bary. Vstup do dvora je zdarma a je to nejživější místo mladého Tbilisi, hlavně po setmění. Nemusíte tu být ubytovaní, abyste dovnitř mohli.

Jak se dostanu do Chugureti?

Nejrychleji metrem na stanici Marjanišvili, která je přímo ve čtvrti; k Fabrice i na Agmašenebeliho třídu je to odtud pár minut pěšky. Ze Starého města se sem dá dojít i pěšky přes most za patnáct až dvacet minut. Platí se kartou MetroMoney za 2 GEL.

Stojí Dezerter bazar za návštěvu?

Ano, pokud vás baví trhy a jídlo. Je to největší tržnice Tbilisi poblíž hlavního nádraží, s koření, sýry, churchchelou a sezonní zeleninou za místní ceny. Jméno "bazar dezertérů" pochází z počátku 20. let, kdy tu vojáci Rudé armády rozprodávali majetek. Berte drobné v hotovosti a klidně smlouvejte.