Objev Gruzie

Nezávislý český průvodce po Gruzii — Tbilisi, hory, víno a moře

Tbilisi

Pevnost Narikala a socha Matka Gruzie

Pevnost Narikala a socha Matka Gruzie nad Tbilisi: historie citadely, lanovka z parku Rike (cena 2026), výhledy a procházka dolů přes botanickou zahradu.

Socha Matka Gruzie (Kartlis Deda) nad Starým městem Tbilisi
Foto: Martin Lopatka / Wikimedia Commons, CC BY-SA 2.0

Pevnost Narikala se tyčí nad Starým městem Tbilisi už od 4. století a spolu se sochou Matka Gruzie tvoří panorama, které uvidíte na každé pohlednici z gruzínské metropole. Nahoru vás za pár minut vyveze lanovka z parku Rike, dolů se dá pohodlně sejít pěšky přes botanickou zahradu.

Historie pevnosti Narikala

Základy Narikaly kladli Peršané ve 4. století a od té doby přešla pevnost snad každou mocností, která o Tbilisi kdy stála. V 7. a 8. století ji opevnili arabští emírové, ve 11. a 12. století ji rozšířil král David IV. Stavitel a Mongolové jí dali dnešní jméno: Narin Kala, tedy zhruba Malá pevnost.

Z původní citadely zbyly hradby, věže a kousek starých zdí. Kostelík svatého Mikuláše uvnitř areálu vypadá starobyle, ale je to novostavba z 90. let postavená na místě původního zbořeného kostela. Nečekejte tedy vypulírovaný hrad s expozicí, Narikala je spíš romantická zřícenina, po které se dá lézt.

Lanovka z parku Rike: cena a čas

Nejpohodlnější cesta nahoru vede lanovkou z parku Rike na břehu Mtkvari, hned u náměstí Evropy. Jízda trvá jen pět až sedm minut a už během ní máte pod sebou Staré město jako na dlani.

Platí se kartou Metromoney, tou samou, kterou jezdíte metrem a autobusem. Když ji nemáte, koupíte si ji u pokladny za 2 GEL a jedna karta odbaví i víc lidí najednou. Jízdné je orientačně 2,5 GEL jedním směrem a 5 GEL zpáteční (zhruba 20, respektive 40 Kč). Lanovka jezdí od dopoledne do večera; ceny i provoz jsem ověřoval v roce 2026, ale kvůli počasí a údržbě se to může měnit, takže se před cestou koukněte na aktuální stav.

Výhledy z hradeb

Vstup do areálu pevnosti je zdarma a je otevřený pořád, což z Narikaly dělá jedno z mála míst v Tbilisi, kam se dostanete i brzy ráno nebo pozdě večer bez lístku. Vylezte po hradbách co nejvýš. Na jednu stranu máte Staré město, řeku a mešitu s lázněmi, na druhou moderní Tbilisi s televizní věží na Mtatsmindě.

Nejlepší světlo je hodinu před západem slunce, kdy fasády Starého města zezlátnou. Počítejte ale s tím, že na to stejné světlo čeká i spousta dalších lidí a nejlepší vyhlídkové body bývají obsazené.

Ze severní strany hradeb rozeznáte kupoli prezidentského paláce, prosklený most Míru i cihlové kopule sirných lázní přímo pod sebou. Na západ vede po hřebeni pěšina k soše Matka Gruzie, takže obě místa spojíte krátkou procházkou po vrcholu, aniž byste museli sjíždět dolů a zase se škrábat nahoru.

Upřímně: nahoru bych jel lanovkou a dolů šel pěšky, ne naopak. Výstup po schodech od lázní je slušná dřina do kopce a v horku vás to připraví o náladu dřív, než se rozkoukáte. Lanovka nahoru je těch pár lari za ušetřené nohy rozhodně hodná.

Socha Matka Gruzie a její symbolika

Kousek od pevnosti po hřebeni stojí Kartlis Deda, česky Matka Gruzie. Je to dvacetimetrová hliníková socha ženy v gruzínském kroji, kterou sochař Elguja Amašukeli postavil v roce 1958 k 1500. výročí Tbilisi. Původně byla dřevěná, později ji obalili hliníkem a v roce 1997 nahradili novou verzí.

Nejde jen o sochu, je to celý gruzínský charakter v jednom gestu. V levé ruce drží misku vína pro ty, kdo přijdou jako přátelé, v pravé meč pro ty, kdo přijdou jako nepřátelé. Když pochopíte tohle, pochopíte o Gruzii dost. Vinný roh na uvítanou a připravenost se bránit, obojí zároveň, bez rozporu.

Procházka dolů přes botanickou zahradu

Za pevností se otevírá Národní botanická zahrada Gruzie a je to nejhezčí způsob, jak sejít zpátky do města. Rozkládá se na víc než 160 hektarech v rokli pod Narikalou, takže to není parčík, ale pořádný kus přírody s vodopádem, visutým mostem, japonskou zahradou i bambusovým hájem. Na pořádnou obchůzku zahrady si nechte klidně hodinu a půl, samotný sestup zvládnete i za dvacet minut.

Vstupné je 4 GEL pro dospělého (asi 33 Kč), studenti platí 1 GEL. Cestou dolů roklí ztratíte výškové metry v příjemném stínu a vyjdete kousek od sirných lázní, odkud je to do centra Starého města pár minut. Je to podstatně příjemnější než sestup po rozpálených schodech.

Časté otázky

Kolik stojí lanovka na Narikalu v roce 2026?

Jízdné je orientačně 2,5 GEL jedním směrem a 5 GEL zpáteční, tedy zhruba 20 až 40 Kč. Platí se kartou Metromoney, kterou si za 2 GEL koupíte u pokladny v parku Rike a lze s ní odbavit víc lidí. Ceny se ale mohou měnit, ověřte si je před cestou.

Je vstup do pevnosti Narikala placený?

Ne, vstup do areálu pevnosti Narikala je zdarma a otevřeno je nepřetržitě. Platíte jen za lanovku nahoru, pokud nechcete jít pěšky. Díky tomu se sem dá vyjít i za svítání nebo večer po západu slunce, kdy je nahoře nejmíň lidí.

Co znamená miska vína a meč u sochy Matka Gruzie?

Socha Kartlis Deda drží v levé ruce misku vína a v pravé meč. Víno je pro hosty a přátele, meč pro nepřátele. Vyjadřuje to gruzínskou pohostinnost i odhodlání zemi bránit, dvě věci, které k sobě podle Gruzínů patří. Postavena byla v roce 1958.

Jak se dostanu z Narikaly do botanické zahrady?

Vchod do Národní botanické zahrady je přímo za pevností, stačí projít kolem hradeb na odvrácenou stranu hřebene. Zahradou pak sejdete roklí dolů a vyjdete blízko sirných lázní Abanotubani. Vstupné je 4 GEL a sestup je pohodlnější než po schodech od lázní.

Související články