Staré město Tbilisi: kompletní průvodce čtvrtí
Staré město Tbilisi krok za krokem: uličky a balkony, sirné lázně Abanotubani, kostely Sioni a Anchiskhati, most Míru, blešák i kam na jídlo a víno.
Staré město Tbilisi, gruzínsky Kala, je nejstarší a nejhezčí část hlavního města: spleť dlážděných uliček pod pevností Narikala, kde během jednoho odpoledne projdete od sirných lázní přes tisíc let staré kostely až k prosklenému mostu Míru. Skoro každá návštěva Tbilisi tady začíná a dává to smysl, protože na malé ploše je nahuštěná celá historie města.
Kde začít a kolik času si nechat
Nejpřirozenější vstupní bod je náměstí Svobody a odtud pěšky dolů k řece Mtkvari. Když máte půl dne, stihnete Abanotubani, jeden dva kostely, výjezd na Narikalu a most Míru. Když si chcete sednout na víno a nikam nespěchat, počítejte s celým dnem.
Praktická poznámka na úvod: Staré město je kopcovité a dlažba je místy dost nerovná. V botách na podpatku to není žádná legrace a po dešti kluže. Vezměte si pohodlné boty, tohle není čtvrť, kterou projdete v sandálech.
Uličky, balkony a dvory
To, kvůli čemu si Kalu zamilujete, nejsou ani tak jednotlivé památky jako celková atmosféra. Domy se dřevěnými vyřezávanými balkony, které se naklánějí nad ulici, oprýskané fasády vedle pečlivě zrestaurovaných, révou obrostlé dvory, do kterých je vidět otevřenými vraty. Nejhezčí balkony najdete v ulicích kolem Betlemi a v okolí kostela Jvaris Mama.
Zabloudit tu je součást zážitku. Uličky se kroutí, schodiště vedou nahoru k Narikale a dolů k řece a mapa vám bude chvíli k ničemu. Nevadí, čtvrť je malá a pořád narazíte na něco, kolem čeho se vyplatí zastavit.
Abanotubani a sirné lázně
Čtvrť sirných lázní Abanotubani poznáte podle cihlových kupolí, které trčí ze země jako polovypálené bochníky. Pod nimi vyvěrá teplá sirná voda a právě kolem těchto pramenů podle legendy král Vachtang Gorgasali v 5. století založil Tbilisi. Dá se sem jen přijít a nadechnout se toho zvláštního nasládle sirného vzduchu, nebo si zaplatit vlastní privátní lázeň a hodinu se máčet.
Za lázněmi pokračuje krátká rokle Legvtachevi až k malému vodopádu přímo uprostřed města. Je to slepá ulička, ale zabere jen pár minut a většina návštěvníků o ní ani neví.
Kostely: Sioni, Anchiskhati a Metekhi
Tři kostely, které stojí za zastávku, a každý je o něčem jiném. Sioni byl po staletí hlavní katedrálou Tbilisi a uchovává kříž svaté Nino, podle tradice svázaný z vinné révy a jejích vlastních vlasů. Právě tenhle kříž z révy je důvod, proč réva a víno v Gruzii nejsou jen zemědělství, ale i víra.
Anchiskhati je nejstarší dochovaný kostel v Tbilisi, trojlodní bazilika ze 6. století. Zvenčí nenápadný, uvnitř tichý a holý, přesně jak má tisíc a půl let stará stavba vypadat. Metekhi pak stojí na skalním ostrohu nad řekou naproti Starému městu. Před ním je jezdecká socha Vachtanga Gorgasaliho, zakladatele města, a je odtud jeden z nejlepších pohledů zpátky na Narikalu a lázně.
Most Míru a přechod do parku Rike
Most Míru je ta prosklená vlnovka přes Mtkvari, kterou uvidíte na každé druhé fotce Tbilisi. Otevřeli ho v roce 2010, navrhl ho italský architekt Michele De Lucchi a měří zhruba 150 metrů. Přes den je to obyčejný pěší most, po setmění se rozsvítí tisíce LED diod a stojí za to počkat si na to.
Most vás převede z okraje Starého města do parku Rike na druhém břehu. A odtud vede lanovka nahoru na Narikalu, takže se dají obě věci hezky spojit do jedné procházky.
Můj tip: nechte si most Míru na konec dne. Přejdete ho za světla, v parku Rike si dáte pauzu, vyjedete lanovkou na Narikalu na západ slunce a zpátky jdete přes rozsvícený most. Lepší závěr dne ve Starém městě nevymyslíte.
Blešák na Suchém mostě
Suchý most (Dry Bridge) je otevřený bleší trh kousek po proudu od Starého města a je to jedno z nejlepších míst v Tbilisi na hodinu bezcílného brouzdání. Prodává se tu sovětský kýč i poklady: staré fotoaparáty, gramodesky, medaile, ručně malované obrazy, porcelán po babičkách. Ceny se smlouvají, začněte tak na polovině a někde se potkáte.
Trh je největší o víkendu dopoledne, ve všední den je menší a ospalejší. Kupovat nemusíte nic, ale je to poctivý vhled do toho, co Gruzínci mají doma po schované.
Kam na jídlo a víno
Ve Starém městě se dobře i draho najíte, hlavně přímo u lázní a na hlavních tazích jsou ceny turistické. Chinkali a chačapuri seženete všude, ale za lepší poměr ceny a chuti se vyplatí ujít pár uliček stranou od nejfrekventovanějších míst. Sklípků s gruzínským vínem po sklenkách je tu spousta a je to ideální čtvrť na to ochutnat kvevri vína, aniž byste museli jet do Kachetie.
Kolik to stojí? Sklenka slušného vína vyjde orientačně na 8 až 15 GEL (zhruba 65 až 125 Kč), talíř chinkali na 10 až 15 GEL. Podrobněji jsem o jídle v Tbilisi psal zvlášť, odkaz najdete níž.
Časté otázky
Kolik času potřebuju na Staré město Tbilisi?
Na základní okruh stačí půl dne, tedy zhruba tři až čtyři hodiny včetně výjezdu na Narikalu. Pokud si chcete dát sirnou lázeň, sednout na oběd a projít blešák na Suchém mostě, počítejte s celým dnem. Čtvrť je malá, ale kopcovitá, takže půjdete pomaleji, než čekáte.
Kde ve Starém městě začít?
Nejlepší start je od náměstí Svobody nebo od Abanotubani u sirných lázní. Odtud se dá jít nahoru k Narikale a pak dolů podél řeky přes kostely až k mostu Míru. Když jdete opačně, končíte výstupem do kopce, což na konci dne nikdo nechce.
Je Staré město Tbilisi bezpečné?
Ano, patří k nejbezpečnějším místům, kam v Gruzii vyrazíte, a klidně i večer. Největší riziko je nerovná dlažba a schody, ne kriminalita. Běžná opatrnost na cennosti v davu stačí, jinak se tu cizinci pohybují úplně v pohodě.
Dá se Staré město projít pěšky?
Celé Staré město i s Narikalou obejdete pěšky, auto ani MHD uvnitř nepotřebujete. Jediné, co se vyplatí, je lanovka z parku Rike nahoru na pevnost, abyste ušetřili nohy na výstup. Zpátky dolů se pak dá pohodlně sejít.