Anaklia: gruzínské pobřeží u hranic s Abcházií

Anaklia je gruzínské přímořské letovisko na severním konci pobřeží, u ústí řeky Enguri a jen pár set metrů od hranice s odtrženou Abcházií. Má nejdelší dřevěnou lávku v zemi, tmavé pláže, které jsou čistší než přeplněné Batumi, a zvláštní atmosféru napůl dostavěného města, ve kterém se míchají rozestavěné hotely s prázdnou promenádou.

Jeďte sem, pokud chcete moře bez davů a nevadí vám, že spousta věcí kolem není dotažená do konce. Kdo čeká uhlazené letovisko s barem na každém rohu, bude zklamaný. Kdo hledá klidnou pláž a trochu jiný příběh, si Anaklii oblíbí.

Kde přesně Anaklia leží a co ta hranice znamená

Anaklia je poslední místo na gruzínském pobřeží, kam se běžně dostanete. Řeka Enguri tady tvoří de facto hranici s Abcházií a čára oddělení leží zhruba 300 metrů severně od okraje letoviska. Přejít ji nejde, hranice není turistický přechod a celá oblast na sever od řeky je pro cestovatele z gruzínské strany fakticky uzavřená.

V praxi to není nebezpečné, pokud zůstanete v letovisku a na plážích jižně od ústí. Nechoďte fotit směrem k hraniční čáře a k vojenským stanovištím, není to místo, kde chcete vysvětlovat, co tam děláte. Na běžnou dovolenou u moře to ale nemá žádný vliv, jen si člověk uvědomí, že stojí na hodně specifickém kousku Gruzie.

Administrativně spadá Anaklia pod kraj Samegrelo a nejbližší velké město je Zugdidi, vzdálené asi 30 kilometrů. To z ní dělá logické spojení s palácem Dadiani v Zugdidi, kam se dá zajet ten samý den.

Místo má překvapivě dlouhou historii. Už ve starověku tu stálo přístavní osídlení a v pozdějších stoletích tu Osmané drželi malou pevnost, protože ústí Enguri bylo strategickým bodem na okraji Kolchidy. Z těch časů dnes zůstalo málo viditelného, ale vysvětluje to, proč se právě sem po staletí pořád vrací nápad postavit velký přístav. Poloha na konci pobřeží, kterou dnes vnímáme jako odlehlou, byla kdysi bránou do vnitrozemí.

Dřevěná lávka přes Enguri, jedna z nejdelších v Evropě

Symbolem Anaklie je dlouhá pěší lávka přes ústí říčky Malé Enguri, která spojuje letovisko se sousední vesnicí Ganmuchuri. Měří zhruba 504 metrů a v době dostavění kolem roku 2012 se řadila k nejdelším pěším mostům v Evropě. Navrhl ji švýcarsko-německý architekt Peter Walser a nese ocelové zavěšené konstrukce s dřevěnou, kaštanovou mostovkou.

Nečekejte novotou zářící stavbu. Slaný vzduch a roky bez pořádné údržby se na dřevě podepsaly, některá prkna jsou vyšlapaná a povrzávají. Právě to jí ale dodává tu trochu melancholickou atmosféru, kvůli které sem chodí fotografové. Za soumraku, když slunce zapadá nad moře přímo do osy mostu, to je jeden z nejhezčích výhledů na celém pobřeží. Přejít ji tam a zpět zabere s foceními zhruba půl hodiny.

Pláž s černým pískem, čistší než Batumi

Pláže v Anaklii jsou tmavé, začínají uhlově šedými oblázky a u vody přecházejí v jemný černý písek vulkanického původu. Není to bílá karibská pohlednice, ale voda je tu znatelně čistší a průzračnější než v přeplněném Batumi a Adžárii na jihu, protože sem nejezdí zdaleka tolik lidí a chybí velký přístav.

Pláž je široká a dlouhá, v hlavní sezóně jsou na ní plavčíci a pár stánků s nápoji, ale i v srpnu se tady dá najít místo, kde nemáte souseda na dosah ruky. Voda mělčí pozvolna, takže je vhodná i pro rodiny s dětmi. Jediné, co chybí, je stín, palem a promenády s kavárnami je málo, takže si vezměte slunečník a vodu.

Můj tip: nejlepší úsek pláže je hned u lávky na straně Ganmuchuri, kde je písek jemnější a lidí ještě míň než v centru Anaklie. Ráno do deseti a pak zase k večeru je světlo nejhezčí a horko snesitelné. V poledne v červenci a srpnu tu bez stínu dlouho nevydržíte.

Nedostavěné město duchů a slavný přístav

Anaklia měla být za bývalého prezidenta Saakašviliho výkladní skříní gruzínské riviéry. Kolem roku 2011 a 2012 tu vyrostla promenáda, sochy a několik hotelů, mimo jiné devítipatrová pyramida bývalého hotelu Golden Fleece a nedostavěná vyhlídková věž. Pak se politický vítr obrátil, peníze zmizely a řada staveb zůstala prázdná. Dnes se mezi nimi procházíte jako v kulisách, které nikdo nedotočil.

Druhá kapitola je hlubokomořský přístav, o kterém se v Gruzii mluví celá léta. Má to být první skutečně hlubokomořský přístav země a součást takzvaného Středního koridoru z Číny do Evropy, ale projekt se pořád odkládá. Ve státním rozpočtu na rok 2026 vláda financování vodní infrastruktury přístavu seškrtala zhruba o dvě třetiny, ze 150 milionů na 50 milionů GEL. Podle úřadů má menší bagr začít prohlubovat dno začátkem roku 2026 a velký bagr v červenci 2026, s dokončením bagrování na jaře 2027 a spuštěním první fáze kolem roku 2029. Zakázku na stavbu vyhrálo v roce 2024 čínské konsorcium, samotný stát si ale chce nechat vlastnictví klíčové infrastruktury.

Svého času sem přitom mířily davy. Mezi lety 2016 a 2018 se v Anaklii konal velký elektronický festival GEM Fest, který několik dní v kuse plnil pláž stany a pódii a lákal návštěvníky z celé Evropy. Když skončil, ubylo i důvodů, proč sem jezdit, a letovisko se vrátilo do své ospalé podoby. Ta zvláštní směs velkých plánů a prázdných budov je dnes vlastně hlavní charakter místa.

Ve výsledku to znamená, že Anaklii ještě nějakou dobu uvidíte jako podivnou směs staveniště, letoviska a opuštěných budov. Pro urbexery a fotografy je to lákadlo, pro klasického turistu spíš kuriozita, na kterou narazíte cestou na pláž. Jestli plánujete okruh po celém černomořském pobřeží Gruzie, Anaklia je jeho nejsevernější a nejtišší zastávka.

Jak se do Anaklie dostat

Nejjednodušší základnou je Zugdidi. Odtud jezdí od tržnice minibus, obvykle značený jako linka číslo 24, do Anaklie a Ganmuchuri. Vypravuje se několikrát denně zhruba od sedmé ráno do sedmé večer, v létě bývají spoje častější, a jízdné je jen pár lari. Cesta trvá kolem 45 minut a měří asi 30 kilometrů.

Autem je to z Zugdidi otázka tři čtvrtě hodiny. Co ale překvapí: podél pobřeží se sem z jihu, tedy od Poti nebo Batumi, přímá silnice nedostanete. Musí se objíždět vnitrozemím přes Zugdidi, takže cesta z Poti trvá klidně hodinu a půl, i když to na mapě vypadá blízko. Kdo jede autem z Tbilisi, počítá s celým dnem na cestě, případně to spojí s přenocováním v Zugdidi nebo Kutaisi.

Za lávkou hned začíná Ganmuchuri, klidnější sousední letovisko, které kdysi sloužilo jako mládežnický tábor a dnes je z něj jen tichá pláž s pár penziony. Pro spoustu lidí je právě tahle strana příjemnější, protože je tu ještě míň ruchu než v centru Anaklie. Obě obce spojuje ta dřevěná lávka, takže se dají projít najednou, aniž byste sedali zpátky do auta.

Kdy přijet a kde přespat

Anaklia je čistě letní záležitost. Sezóna se točí kolem července a srpna, kdy je subtropické počasí nejteplejší a moře nejpříjemnější, teploty se běžně drží kolem třiceti stupňů. V červnu a září bývá klidněji a levněji, ale voda je chladnější a část podniků má zavřeno. Mimo léto je Anaklia poloprázdná a spousta ubytování nefunguje.

Na přespání je tu několik desítek penzionů a menších hotelů, od jednoduchých pokojů u rodin až po pár novějších podniků s bazénem. Rezervovat předem má smysl jen v hlavní špičce kolem poloviny srpna; jindy si v klidu vyberete až na místě. Levněji a s výrazně větším výběrem restaurací ovšem přespíte v Zugdidi a do Anaklie jezdíte jen na pláž.

Ještě jedna věc, která Anaklii odlišuje. Celá delta Enguri patří k mokřadům národního parku Kolkheti a přes region táhne během roku přes milion dravých ptáků. Jestli vás baví příroda, spojte pobřeží s výletem do parku Kolkheti u Poti, kde jsou mokřady a jezero Paliastomi.

Časté otázky

Je Anaklia bezpečná kvůli hranici s Abcházií?

Pro běžnou dovolenou ano. Letovisko i pláže leží jižně od řeky Enguri a čára oddělení je asi 300 metrů daleko. Stačí nechodit fotit směrem k hraničním stanovištím a nepřibližovat se k demarkační linii. V samotné Anaklii se pohybujete úplně normálně, jen si uvědomte, že přejít do Abcházie odtud nejde a ani se o to nepokoušejte.

Je pláž v Anaklii lepší než v Batumi?

Záleží, co hledáte. Voda i písek jsou v Anaklii čistší a lidí je zlomek oproti Batumi, takže na klidné koupání je to lepší. Batumi má zase promenádu, kavárny, aquapark a noční život, které v Anaklii chybí. Na relax u moře vyhrává Anaklia, na dovolenou s programem a zázemím Batumi.

Jak se z Anaklie dostat dál po pobřeží do Poti nebo Batumi?

Přímá pobřežní silnice neexistuje, jede se přes vnitrozemí kolem Zugdidi. Do Poti to autem trvá zhruba hodinu a půl, do Batumi počítejte se třemi až čtyřmi hodinami. Nejjednodušší je vrátit se maršrutkou do Zugdidi a odtud pokračovat dál autobusem nebo vlakem.

Kdy je v Anaklii sezóna?

Hlavní sezóna je červenec a srpen, kdy je teplo kolem třiceti stupňů a moře nejpříjemnější. Červen a září jsou klidnější a levnější, ale voda je chladnější a část podniků zavírá. Mimo léto je letovisko skoro prázdné a nemá smysl sem jezdit za koupáním.