Jezero Udziro: smaragdové jezero v horách Rači

Jezero Udziro (gruzínsky უძირო ტბა, doslova „bezedné jezero“) leží ve výšce zhruba 2 800 m na svahu hory Katicvera v Rače, nad vesnicemi Glola a Šovi v okrese Oni. Není to procházka: z údolí k němu stoupáte 1 650 až 1 800 výškových metrů, takže se počítá s dvoudenním trekem s nocí u břehu, a odměnou je ledovcové jezero s výhledem na hlavní hřeben Kavkazu, u kterého často nepotkáte živou duši.

Kde Udziro vlastně je (a kde ne)

Nejdřív malé upřesnění, protože se to plete. Udziro není jezero u Bakuriani ani nikde na Trialetském hřebeni; na gruzínských mapách najdete několik „bezedných“ jezírek, ale to, o kterém se mluví mezi trekaři, je právě to v Rače. Leží v regionu Rača-Lečchumi a Kvemo Svanetie, na severním okraji Gruzie, kousek pod hlavním kavkazským hřebenem a hranicí s Ruskem. Nejbližší vesnice jsou Glola (asi 1 500 m n. m.) a bývalé lázeňské středisko Šovi (asi 1 650 m n. m.), obě na konci údolí řeky Čančachi nad městem Oni.

Jezero samotné je malé, typická ledovcová pánev na malé plošině mezi vrcholy Katicvera (orientačně 3 300 m) a Dolomisi. Portál georgia.travel ho popisuje jako jezero sopečného původu, které napájí sněhová pole a ledovce nad ním, a protože se do něj voda valí z tajícího sněhu, má v červenci ten tyrkysově zelený odstín, kvůli kterému se sem chodí. Koncem léta hladina znatelně klesá, jak ubývá tání, takže „nejplnější“ a nejfotogeničtější je jezero zhruba od poloviny července do poloviny srpna.

Název prý vznikl proto, že nikdo nedokázal změřit, jak je hluboké. Je to legenda a berte ji tak; seriózní měření hloubky jsem nikde nenašel, takže kdybyste narazili na konkrétní číslo, buďte skeptičtí.

Dvě cesty nahoru: Glola, nebo Šovi

K jezeru vedou dvě značené trasy a liší se víc, než by se podle mapy zdálo.

Z Gloly je to kratší a přímější varianta: orientačně 7 až 9 km a 1 650 m převýšení. Stezka nejdřív stoupá lesem nad vesnicí, pak přechází do alpských luk a poslední část vede po kamenitém hřebínku k plošině s jezerem. Počítejte se 6 až 9 hodinami nahoru podle kondice a batohu; dolů to jde za 3 až 4 hodiny.
Ze Šovi je trasa delší, zhruba 10 až 12 km, s převýšením kolem 1 700 až 1 800 m a navíc s přechodem sedla ve výšce orientačně 3 000 m, za kterým ještě asi 350 m klesáte k jezeru. Je to pestřejší a výhledově bohatší cesta, ale na jeden den je to hodně.

Většina lidí jde nahoru jednou cestou a dolů druhou, čímž vznikne okruh kolem 20 km. Na místě i v popisech průvodců se shodují na tom, že hřeben Katicvery má pár strmých, exponovaných úseků, kde se méně zkušení chodci necítí dobře. Není to lezení, ale v mokru nebo na starém sněhu to chce pevné boty a rozvahu. Trasy jsou zakreslené v aplikaci maps.me a v terénu je značení použitelné, přesto si stáhněte offline mapu.

Co uvidíte cestou a nahoře

Hlavní důvod, proč se Udziro vyplatí, nejsou samotné břehy, ale panorama. Z cesty nad Glolou se otevře pohled na masiv Karaugom s ledovcem Boko, které už leží na severní, ruské straně hřebene, a z plošiny nad jezerem, za dobré viditelnosti, vidíte podle místních průvodců až ke svanským velikánům: Šchara (5 200 m), Tetnuldi a Ušba. Nečekám, že to z jednoho bodu uvidíte všechno najednou; záleží na dýmce mraků, která se nad hřebenem obvykle po poledni zatáhne. Proto má smysl spát u jezera a vstát za úsvitu, kdy je vzduch nejčistší.

V červenci kvetou louky nad hranicí lesa, v srpnu potkáte stáda, která sem vyhánějí z Gloly, a začátkem září se do toho přidá první barva na listnáčích v údolí. Zvěř se tu drží, ale nepočítejte s ní; spíš supi a orli nad hřebenem.

Můj upřímný názor: nejezděte sem s plánem „vyběhnout a sjet za den“. Jde to, pár lidí to zvládá se startem v pět ráno, ale přijdete o to nejlepší, co Udziro nabízí, totiž večer a ráno u jezera bez jediného dalšího stanu.

Nocování, voda, vybavení

U jezera je rovná plocha na pár stanů a vedle ní pramen, takže není nutné nosit vodu z údolí. Cestou tečou potoky na obou trasách. Jste ale vysoko nad hranicí lesa: na vaření potřebujete vařič, protože dřevo tu prostě není. Noc v 2 800 m je i v srpnu studená, běžně kolem nuly, takže spacák s komfortní teplotou kolem nuly, karimatka a čepice nejsou přehnané. Voda v jezeře má v létě orientačně 10 °C; koupel je rychlá a probudí vás spolehlivěji než káva.

Na začátku července ještě může ležet na plošině sníh a kempování u jezera je v takovém případě spíš strádání než zážitek. Pokud chcete jistotu, mířte na druhou polovinu července nebo srpen.

Kdy jít

Jezero je zamrzlé od listopadu prakticky do konce května. Realistická sezóna je od konce června do začátku října, s nejlepším oknem v druhé polovině července a v srpnu: sníh je pryč, louky kvetou, jezero je plné. Září je nádherné kvůli barvám a snadnější viditelnosti, ale rána jsou mrazivá a koncem měsíce už může napadnout nový sníh přes sedlo. Červen jen pro zkušené a s rezervou v plánu.

Chcete-li místního průvodce, v Glole a v Oni se dá sehnat; cena za dvoudenní doprovod se pohybuje orientačně kolem 100 GEL (asi 33 EUR / 850 Kč), bez nákladů na jídlo. Není to nutné, ale pro někoho, kdo nechodí po kavkazských hřebenech běžně, je to levný klid.

Jak se dostat do Gloly a Šovi

Výchozí bod je město Oni, správní centrum horní Rači. Z Tbilisi jede ze stanoviště Didube ranní maršrutka do Oni (odjezd orientačně kolem 8:00, cena kolem 25 až 30 GEL, tedy asi 8 až 10 EUR / 210 až 250 Kč, jízda 5 až 6 hodin přes Kutaisi a Ambrolauri). Z Kutaisi je to kratší, zhruba 3 hodiny. Z Oni do Gloly a Šovi je ještě asi 25 km po údolí Čančachi; místní maršrutka jezdí nepravidelně, takže počítejte spíš s taxíkem (orientačně 40 až 60 GEL) nebo se domluvte s ubytovatelem v Glole, který vás vyzvedne. S vlastním autem je to z Tbilisi dlouhých 5 hodin, ale cesta přes Rikotský průsmyk a Ambrolauri je asfaltová až do Gloly.

Na spaní před výstupem a po něm je Glola praktičtější než kdy dřív: pár guesthousů ve vesnici, večeře z kuchyně hospodyně a ráno vás vyprovodí na stezku. V Oni je víc možností a jediný spolehlivý obchod s potravinami na doplnění zásob; v Glole kupte jen základ.

Šovi po roce 2023: co to znamená pro trek

Tohle je potřeba říct otevřeně. Dne 3. srpna 2023 se nad Šovi utrhla masa ledovce a skály z masivu Buba a údolím Bubisckali se přehnala laviny bahna a kamení, která zasáhla lázeňské středisko a zabila 33 lidí. Šovi od té doby zůstává opuštěné; v srpnu 2024 tam byl posvěcen základ památného kostela a v létě 2025 vypadalo středisko podle reportáží stále jako město duchů bez jasného plánu obnovy.

Pro trek k Udziru z toho plynou dvě věci. Za prvé, spodní část trasy od Šovi byla sesuvem poškozená a její stav se rok od roku mění; nespoléhejte na popisy z doby před rokem 2023. Za druhé, Glola je dnes přirozený a bezpečnější výchozí bod, s ubytováním i lidmi, kteří vám řeknou, jak to nahoře aktuálně vypadá. Zeptejte se jich na stav stezky i na počasí; v Rače počasí přichází z hřebene rychle a varování místních je cennější než předpověď v telefonu.

Praktický plán na dva dny

Den 0: Ranní maršrutka Tbilisi–Oni, taxi do Gloly, nocleh v guesthousu, večeře, poslední kontrola plynu do vařiče.
Den 1: Odchod kolem 7:00, 6 až 9 hodin stoupání k jezeru, stan u pramene, západ slunce nad Katicverou.
Den 2: Svítání u jezera, sestup do Gloly (3 až 4 h) nebo přes sedlo do Šovi, pokud je trasa podle místních průchozí. Odpoledne zpět do Oni; poslední maršrutka do Tbilisi odjíždí brzy, takže je rozumné přespat v Oni a jet ráno.

Pokud máte dny navíc, spojte Udziro s návštěvou Oni (synagoga, muzeum) a s kostelem Nikorcminda u Ambrolauri; z Rači se nikomu nechce hned pryč.

Časté otázky

Dá se jezero Udziro zvládnout za jeden den?

Dá, ale jen s brzkým startem a dobrou kondicí: 7 až 9 km a 1 650 m převýšení z Gloly nahoru zabere 6 až 9 hodin, sestup další 3 až 4. Většina lidí volí dva dny s nocí u jezera, protože nejlepší světlo a výhledy jsou večer a za úsvitu.

Potřebuju průvodce?

Nutně ne. Trasa je značená a je v aplikaci maps.me, voda je cestou i u jezera. Průvodce z Gloly nebo Oni za orientačně 100 GEL na dva dny dává smysl, pokud nechodíte po horách často, jdete sami nebo chcete aktuální informace o úseku od Šovi po sesuvu z roku 2023.

Kdy je nejlepší doba na Udziro?

Druhá polovina července a srpen: sníh je pryč, louky kvetou, jezero je nejplnější. Září nabízí čistší vzduch a barvy, ale noci jsou pod nulou a koncem měsíce může přes sedlo napadnout nový sníh. Od listopadu do konce května je jezero zamrzlé a trasa nepřístupná.

Je Šovi po sesuvu bezpečné jako výchozí bod?

Středisko Šovi je od srpna 2023 opuštěné a spodní část stezky byla sesuvem poškozená. Pro výstup i nocleh je dnes rozumnější Glola, která má guesthousy a místní, kteří znají aktuální stav. Pokud chcete okruh přes Šovi, ověřte si průchodnost přímo v Glole.