Nabadi: plstěný pastýřský plášť z Kavkazu

Nabadi (gruzínsky ნაბადი) je těžký plášť z plstěné ovčí vlny s vysokými, hranatými rameny, ve kterém gruzínští pastýři po staletí přečkávali déšť, vítr i noci pod širým nebem v horách Tušetie a na zimních pastvinách Kachetie. V Rusku a na severním Kavkaze mu říkají burka; v Gruzii je to zároveň kus pastýřské výbavy, ikona z obrazů Nika Pirosmaniho a dnes i oblíbený suvenýr.

Co je nabadi a jak vypadá

Na první pohled vypadá nabadi jako černý zvon. Je to plášť bez rukávů, střižený do tvaru lichoběžníku, který se u krku zapíná jedinou sponou nebo šňůrkou a dolů se rozšiřuje tak, že při jízdě na koni zakryje i sedlo a stehna jezdce. Nejnápadnější jsou ramena: nabadi se šije s vysoko vyztuženými, téměř pravoúhlými rameny, takže muž v něm působí o hlavu širší. Nejde o módu, hranaté rameno odvádí vodu pryč od těla a vytváří pod pláštěm vzduchovou kapsu, která drží teplo.

Materiál je plsť (gruzínsky tekha nebo nabadi, slovo se používá pro látku i pro plášť) z hrubé vlny horských ovcí. Tloušťka bývá i přes centimetr, váha několik kilogramů. Zvenku je povrch po plstění zdrsněný, vlákna trčí ven a odvádějí vodu; uvnitř je hladký. Tradiční barva je černá nebo tmavě hnědá, tedy přirozená barva vlny kavkazských ovcí, u svátečních kusů bílá. Pastýř v nabadi za deště jednoduše stojí a voda stéká; v noci si do něj zabalí celé tělo i s hlavou a plášť funguje jako spacák. Odtud rčení, že nabadi je „dům, který nosíte na zádech".

Jak se plstí: vlna, voda, mýdlo a síla rukou

Plstění je starší než tkaní. Nepotřebujete stav ani nit, jen vlnu, vodu a trpělivost. Postup, který dodnes používají dílny v Kachetii, vypadá takhle:

Ostříhaná vlna se vypere, vyčeše a rozprostře v několika vrstvách křížem přes sebe na rohož, do tvaru budoucího pláště. U nabadi se vrstvy kladou tak, aby plsť byla u ramen nejsilnější.
Vrstvy se pokropí studenou vodou s přírodním mýdlem a začnou se hníst rukama. Šupinky na vlněných vláknech se do sebe zaklesnou.
Rohož se i s vlnou sroluje a válí se po zemi, tradičně nohama nebo předloktími; dřív se válec dokonce přivazoval za koně. Trvá to hodiny.
Nakonec se plsť namočí do horké vody a znovu se drhne mýdlem, aby ztvrdla a srazila se. Vyplstěný kus je zhruba o třetinu menší než původní rozložená vlna.
Hotová plsť se vytvaruje na formě, u pláště se vyztuží ramena, přišije spona a povrch se zvenku rozčesá, aby vlákna odváděla vodu.

Na jeden nabadi padne vlna z několika ovcí a práce dvou až tří lidí na celý den, u velkých kusů víc. Stejnou technikou se dělají i plstěné čepice (nabdis kudi v Tušetii, svanuri kudi ve Svanetii), boty, podložky, sedlové dečky a dnes hlavně koberečky, tašky a šály pro turisty.

Tušetie a Kachetie: kraj ovcí a plsti

Centrum pastýřské kultury Gruzie je Tušetie. Tušetské ovce, odolné horské plemeno s hrubou vlnou, tráví léto na pastvinách kolem Omala a Dartla ve výšce přes 2 000 metrů. Na podzim je pastýři ženou přes sedlo Abano (2 826 m) dolů do kachetské nížiny, kde zimují v okolí Alvani a dál na východě v Širaki a u Eldari na hranici s Ázerbájdžánem. Tahle sezonní migrace, transhumance, je pro nabadi klíčová: pastýř je s ovcemi celé měsíce venku, v říjnu na sedle sněží a v Širaki v listopadu prší celé dny. Bez plstěného pláště to prostě nejde.

Tušetie není jediný kraj plsti. Plstilo se všude, kde se pásly ovce: v Chevsuretii a Pšavii na severu, v Kiziki na východě Kachetie a na náhorní plošině Džavachetie na jihu, kde zimy patří k nejtvrdším v Gruzii a kde se z plsti dělaly i podlahové rohože a přikrývky do kamenných domů. Každý kraj měl vlastní tvar čepice a vlastní způsob zdobení.

Zpracování vlny se po rozpadu Sovětského svazu skoro zhroutilo a většina kavkazské vlny dnes končí jako odpad nebo se vyváží za pár tetri. Výjimek je pár a stojí za návštěvu. V Zemo Alvani u Achmety běží malá továrna Tusheti Factory, kterou vede Dimitri (Dito) Arindauli na strojích ze 70. let; je to prakticky jediné místo v Gruzii, kde se tušetská vlna pere a zpracovává. V sousedním Kvemo Alvani plstí a pletou ženy z dílny Mzemoe při místním kulturním domě a v Dedoplisckaru vede Nino Bachutašvili od roku 2005 studio Pesvebi, které jako jediné v zemi barví vlnu přírodními barvivy. Všechna tři místa dnes podporuje projekt EU a Německa na rozvoj turistiky v Kachetii a výrobky prodává i obchod EthnoDesign v Tbilisi.

Pirosmani, Pšavela a nabadi v gruzínské kultuře

Pokud jste viděli jediný obraz Nika Pirosmaniho, nejspíš na něm byl pastýř v nabadi. Tbiliský samouk, který maloval na voskované plátno pro hospody, se k postavě pastýře v černém plášti vracel znovu a znovu: v Národní galerii na třídě Rustaveli visí jeho Pastýř se stádem, kde hranatá silueta nabadi zabírá půl plátna, a v soukromých sbírkách je Pastýř v kožešinovém plášti na červeném pozadí. Pirosmani maloval, co vídal na tbiliských trzích počátkem 20. století: Tušetince, kteří přihnali ovce na prodej a stáli v nabadi mezi stánky.

Nabadi se objevuje i v literatuře, u Važy Pšavely v příbězích z Pšavie a Chevsuretie, a v lidových písních, kde je symbolem mužské nezávislosti: kdo má nabadi, koně a dýku, nepotřebuje střechu. V 19. století ho nosili i šlechtici a městští muži jako svrchník přes čochu, bílý nabadi byl znakem bohatství. Na dobových fotografiích Dmitrije Jermakova z Tbilisi vidíte muže v nabadi na koni i v křesle fotografa.

Můj názor: pravý pastýřský nabadi je jako suvenýr krásný, ale v Česku nepraktický. Váží několik kilo, zabere půl kufru a doma ho obléknete nanejvýš na maškarní. Když vám nejde o tu ikonickou siluetu, kupte si místo něj plstěnou čepici z Tušetie nebo tenčí plstěný přehoz; stojí zlomek, vejde se do batohu a opravdu ho budete používat.

Kde nabadi a plstěné výrobky koupit

Tbilisi, bleší trh Suchý most. Na Suchém mostě visí plstěné šály, papuče, čepice a hračky, většina pod 70 GEL (orientačně do 23 EUR / 580 Kč). Nabadi tu občas také narazíte, často starší a nošený, cena podle stavu zpravidla v nižších stovkách lari.

Obchody s řemesly. EthnoDesign a podobné obchody v centru Tbilisi prodávají plsť z kachetských dílen s uvedeným původem. Ateliéry plstěných umělkyň na Šardenově ulici a galerie Vanda na Mtacmindě nabízejí autorskou plsť, kde ceny jdou do stovek a tisíců dolarů; profesorka tbiliské Akademie umění Tinatin Kldiašvili, která vede plstařskou školu, prodává své nástěnné práce i za 2 000 USD.

Přímo u výrobce. Nejlepší cena i příběh: v Zemo a Kvemo Alvani (90 minut z Telavi, maršrutka z Tbilisi přes Achmetu) a v Dedoplisckaru. Nový nabadi na míru si tu objednáte za cenu, kterou vám řeknou na místě; dílny ceníky nezveřejňují, orientačně počítejte se stovkami lari za celý plášť. V Omalu v Tušetii prodávají plstěné čepice a papuče přímo rodiny v penzionech, obvykle 20–40 GEL za čepici.

Festivaly. Na Art-Gene v Etnografickém muzeu v Tbilisi (červenec) a na podzimní Tbilisobě bývají stánky plstařů z celé Gruzie; právě na Art-Gene vznikla fotografie nabadi a papach u tohoto článku.

Na co si dát pozor

Pravá plsť vs. syntetika. Vlněná plsť voní po ovci, při zmáčknutí pruží a nevrací se hned do tvaru. Syntetická je lehčí, lesklá a při tření se lepí. Nabadi z pravé vlny je vždy těžký.
Přeprava. Nabadi se nesmí skládat na ostré hrany, zlomí se. Srolujte ho volně, nejlépe kolem něčeho měkkého. Letecké společnosti ho berou jako běžné zavazadlo, ale pět kilo navíc se v limitu pozná.
Péče. Neperte v pračce ani v horké vodě, plsť by se dál srazila. Větrejte, kartáčujte, případně ručně vlažnou vodou a vlněným šamponem.
Moli. Čistá vlna je pro ně hostina. Doma skladujte s levandulí nebo cedrem.

Časté otázky

Co je nabadi?

Nabadi je gruzínský plstěný plášť bez rukávů z hrubé ovčí vlny, s vysokými hranatými rameny, který nosili pastýři a jezdci na Kavkaze jako ochranu před deštěm, větrem a zimou. V noci slouží jako spacák. Na severním Kavkaze a v Rusku je známý jako burka. Dodnes ho používají pastýři v Tušetii a Kachetii.

Proč má nabadi hranatá ramena?

Vyztužená, téměř pravoúhlá ramena odvádějí dešťovou vodu pryč od těla a vytvářejí pod pláštěm vzduchovou kapsu, která drží teplo. Zároveň plášť při jízdě drží tvar a nelepí se na jezdce. Ta mohutná silueta je čistě praktická, i když dnes působí jako symbol mužnosti.

Kde nabadi koupit a kolik stojí?

Nejlevněji přímo v dílnách v Zemo a Kvemo Alvani nebo v Dedoplisckaru v Kachetii, kde si plášť objednáte na míru (ceníky nezveřejňují, orientačně stovky lari). V Tbilisi ho najdete na bleším trhu Suchý most a v obchodech s řemesly jako EthnoDesign. Drobná plsť, čepice a papuče, stojí 20–70 GEL.

Jak se plsť na nabadi vyrábí?

Vypraná vlna se rozloží ve vrstvách, pokropí studenou vodou s mýdlem, hněte a válí v roli, až se vlákna zaklesnou do sebe. Pak se namočí do horké vody a drhne, aby plsť ztvrdla a srazila se, a nakonec se tvaruje na formě. Na jeden plášť padne vlna z několika ovcí a den práce dvou či tří lidí.