Alilo: gruzínský vánoční průvod (7. ledna)

Alilo je gruzínský vánoční průvod, který každý rok 7. ledna, na pravoslavné Vánoce, projde centrem Tbilisi od náměstí První republiky po třídě Rustaveli až ke katedrále Sameba a cestou sbírá sladkosti a dary pro sirotčince, domovy seniorů a věznice. Začíná ve 14:00, trvá zhruba dvě hodiny a zúčastnit se může kdokoli, včetně vás.

Co slovo Alilo znamená

Alilo (ალილო) je gruzínská zkomolenina slova „aleluja". Původně to není název průvodu, ale název koledy: vánoční písně, kterou v předvečer Narození Páně chodili zpívat po domech koledníci zvaní mealiloe, doslova „ti, kdo zpívají alilo". V gruzínském vnímání nejsou koledníci žebráci, ale poslové dobré zprávy, a jedna z nejznámějších slok to říká výslovně: „Nejsme žebráci, jsme hlasatelé Kristovi." Píseň začíná slovy „pětadvacátého tohoto měsíce se v Betlémě narodil Kristus", protože gruzínská církev slaví Vánoce 25. prosince podle juliánského kalendáře, což je v tom našem 7. ledna.

Každý kraj má vlastní nápěv. Muzikologové rozlišují kachetské alilo s vysokými střídavými hlasy nad hlubokým basovým prodlevem a melismaty, lehčí a ostřejší megrelské, gurijské a imeretské varianty i těžší, odměřené nápěvy z Rači, Lečchumi a Svanetie. Jsou to kusy trojhlasé polyfonie, kterou UNESCO zapsalo mezi nehmotné dědictví lidstva a o které píšeme v článku o gruzínském vícehlasu.

Česká stopa: první notový zápis z roku 1886

Tohle Čechy potěší. První tištěný notový zápis koledy alilo pořídil v roce 1886 český dirigent a sbormistr Josef Navrátil, jeden z řady českých hudebníků, kteří v 19. století působili v Tbilisi (tehdy Tiflisu) jako kapelníci, učitelé a sbormistři. První zvuková nahrávka pak vznikla roku 1907 pro anglickou společnost Gramophone. Bez těchto záznamů by se některé nápěvy po sovětském století nepodařilo obnovit.

Jak se koledovalo na vesnici

V tradiční podobě, která se v Gurii, Kachetii nebo Rače dochovala do 20. století, chodila skupina mužů nebo mládenců v předvečer Vánoc (tedy 6. ledna) po domech. Před vraty zazpívali alilo, popřáli hospodáři zdraví, plné sýpky a požehnání pro duše těch, kdo dům postavili, a hospodář je obdaroval: vejci jako symbolem nového života, čurčchelou, ořechy, vínem, později sladkostmi a penězi. Dary se pak částečně snědly při společné hostině, částečně rozdaly chudým. Právě z tohoto rozdávání vyrůstá dnešní charitativní rozměr.

Na Štědrý den (6. ledna) se v rodinách drží dlouhý půst, večer se chodí na liturgii a 7. ledna se slaví hostinou. Stůl zdobí gozinaki, ořechy v medu, v domě stojí čičilaki, vánoční „stromek" vyřezaný z lískové větve do podoby bílých kudrnatých hoblin, který se 19. ledna na svátek Křtu Páně spálí, aby s ním odešly starosti minulého roku. Více o zvycích v článku o náboženství a zvycích v Gruzii.

Sedmdesát let ticha a obnova v roce 2000

Sovětská moc koledování zakázala spolu s veřejnou oslavou Vánoc a alilo na sedmdesát let zmizelo z ulic; přežilo jen v horských vesnicích a v paměti sborů. V 80. letech je začal systematicky oživovat etnomuzikolog Edišer Garakanidze se souborem Mtiebi, který koledy sbíral po vesnicích a vracel na pódia. S nezávislostí v roce 1991 se vrátilo koledování po domech a v roce 2000 dal patriarcha Ilia II. požehnání prvnímu velkému průvodu v Tbilisi. Od té doby se koná každý rok a stal se největší vánoční událostí v zemi; obdobné průvody chodí i v Batumi, Kutaisi a dalších městech.

Trasa a průběh průvodu v Tbilisi

Program se rok od roku skoro nemění, takže se dá plánovat dopředu:

Sraz: náměstí První republiky (bývalé náměstí Růží) u horního konce třídy Rustaveli, ve 14:00.
Trasa: celá třída Rustaveli dolů kolem parlamentu a opery, náměstí Svobody, Baratašviliho most přes Kuru a stoupání na Avlabari ke katedrále Nejsvětější Trojice (Sameba). Zhruba 4 km.
Konec: kolem 16:00 na nádvoří katedrály Sameba, kde průvod vítá patriarcha nebo jeho zástupce, požehná dětem a rozdá sladkosti.
Doprava: radnice na odpoledne uzavírá třídu Rustaveli a navazující ulice; metro jezdí normálně, nejbližší stanice jsou Rustaveli, Liberty Square a Avlabari.

V čele jde duchovenstvo s ikonami, kříži a korouhvemi, za ním studenti seminářů, sbory a stovky dětí v bílých šatech, které představují anděly. Dospělí a děti chodí v kostýmech pastýřů a tří králů, muži často v čoše, tradičním vlněném kabátě s nábojnicemi, a v průvodu bývají i vozy tažené voly s kvevri a košíky, které připomínají venkovské kořeny. Zpívá se celou cestu; největší sbory zastavují u parlamentu a na náměstí Svobody. Lidé na chodnících házejí do košů bonbony, čurčchely, hračky, oblečení, trvanlivé potraviny i peníze. Všechno, co se cestou vybere, církev do několika dnů rozdělí sirotčincům, domovům seniorů, sociálně slabým rodinám a vězňům.

Praktická rada: nestůjte u startu. Nahoře na Rustaveli je nejvíc kamer a nejmíň místa. Postavte se buď k opeře, kde se průvod po prvních stovkách metrů rozprostře, nebo rovnou na Baratašviliho most, odkud je vidět celá kolona i katedrála na kopci. A vezměte s sebou tašku bonbonů a pár balení čaje; cizinec, který přispěje do koše, je pro Gruzínce ten nejlepší host.

Jak se zúčastnit jako návštěvník

Přijďte včas. Ve 13:30 na náměstí První republiky už stojí tisíce lidí. Kdo chce jít uvnitř průvodu, prostě se zařadí; nikdo neptá, jestli jste pravoslavní.
Co darovat. Nejvhodnější jsou zabalené sladkosti, sušenky, čaj, káva, konzervy, dětské ponožky a rukavice, školní potřeby. Peníze se dávají do označených schránek, ne jednotlivcům.
Oblečení. V Tbilisi je 7. ledna typicky 0 až 8 °C, občas déšť nebo mokrý sníh. Dvě hodiny chůze a stání znamenají teplé boty a čepici. Pokud jdete v průvodu v kostýmu, bílý plášť přes bundu stačí.
S dětmi. Alilo je jedna z nejlepších gruzínských akcí pro rodiny: děti jdou v průvodu v bílém, dostávají bonbony od patriarchy a tempo je pomalé. Kočárek na Rustaveli projede, na stoupání k Sameba už je to spíš nosítko.
Fotografování. Je běžné a vítané, ale duchovní a děti foťte z úcty na dálku, ne z metru.
Po průvodu. Zajděte do katedrály Sameba, otevřená bývá do večera. Na Avlabari jsou pak restaurace, kde se v ten den podává sváteční jídlo: saciví, chačapuri, gozinaki.

Vánoce v gruzínském kalendáři: od Nového roku k Alilo

Alilo je vrchol delší sváteční sezóny, a pokud přijedete na týden, zažijete ji skoro celou. Pořadí je pro Čecha nezvyklé, protože Nový rok tu předchází Vánocům. Na Silvestra 31. prosince nosí dárky Tovlis Papa, „sněhový děda" v bílé plstěné burce a čepici, který přichází z hor; půlnoc se slaví ohňostroji nad Mtacmindou a stoly se prohýbají pod saciví, gozinaki a sušeným ovocem. 2. ledna je bedoba, den osudu: věří se, že jak ho prožijete, takový bude celý rok, takže se Gruzínci snaží být doma v klidu, s rodinou a dobrou náladou, a raději nic nerozhodují.

Pak přichází půst před Vánocemi, 6. ledna Štědrý večer s noční liturgií (v Tbilisi ji vede patriarcha v katedrále Sameba a vysílá ji televize), 7. ledna ráno rodinná hostina a odpoledne Alilo. 14. ledna se slaví „starý Nový rok" podle juliánského kalendáře a 19. ledna Křest Páně, kdy se světí voda a pálí čičilaki. Skoro tři týdny svátků, během kterých jsou úřady často zavřené, ale restaurace, lyžařská střediska a taneční představení jedou naplno. Pokud máte vybrat jediný den, vyberte 7. leden: průvod, katedrálu a večer v hospodě plné zpěvu nic nepřekoná.

Alilo mimo Tbilisi a vánoční cesta do Gruzie

Pokud chcete autentičtější zážitek, jeďte na západ. V Gurii, Imeretii a Rače dodnes chodí koledníci po domech 6. ledna večer a vesnické alilo je úplně jiná věc než městský průvod: tři nebo čtyři muži u vrat, hospodář s vínem, pes za plotem. Nejsnáz se k tomu dostanete přes rodinný penzion, kde vás pozvou. V Batumi a Kutaisi se 7. ledna chodí menší městské průvody. Vánoce jsou zároveň dobrý termín pro zimní cestu: lyžařská střediska jedou naplno, Tbilisi je nazdobené a ceny ubytování jsou mimo Nový rok nižší, jak píšeme v článku Gruzie v zimě. Počítejte s tím, že 7. ledna je státní svátek, úřady a část obchodů mají zavřeno, muzea obvykle otevřená.

Časté otázky

Kdy a kde se koná průvod Alilo?

Každý rok 7. ledna, na pravoslavné Vánoce, v Tbilisi. Začíná ve 14:00 na náměstí První republiky, jde po třídě Rustaveli přes náměstí Svobody a Baratašviliho most a končí kolem 16:00 u katedrály Sameba. Menší průvody chodí tentýž den i v Batumi, Kutaisi a dalších městech.

Mohu se jako turista zúčastnit?

Ano. Průvod je otevřený, nikdo se neptá na vyznání. Stačí přijít na start a zařadit se, případně stát na chodníku a přispět sladkostmi, trvanlivými potravinami nebo penězi do označených košů. Dary jdou sirotčincům, domovům seniorů, chudým rodinám a věznicím.

Co znamená slovo alilo?

Je to gruzínská podoba slova „aleluja". Původně označuje vánoční koledu, kterou zpívali koledníci (mealiloe) v předvečer Narození Páně po domech a za kterou dostávali vejce, víno a sladkosti. Dnes se tak říká i celému městskému průvodu. První notový zápis koledy pořídil roku 1886 český dirigent Josef Navrátil.

Proč Gruzie slaví Vánoce 7. ledna?

Gruzínská pravoslavná církev se řídí juliánským kalendářem, který je o 13 dní pozadu za gregoriánským. Narození Páně připadá na 25. prosince juliánského, tedy 7. ledna našeho kalendáře. Štědrý večer je 6. ledna, Nový rok podle starého stylu 14. ledna a Křest Páně 19. ledna, kdy se pálí čičilaki.