Vodopád Kinčcha: trojstupňový obr u Okatse
Vodopád Kinčcha u Kutaisi: třístupňová kaskáda 25 + 70 + 30 m, smaragdová tůň, vstupné 20 GEL (2026), stezka 2 km a doprava taxíkem i marshrutkou.

Vodopád Kinčcha (gruzínsky კინჩხის ჩანჩქერი), úředně Okatse Waterfall Natural Monument, je třístupňová kaskáda na říčce Sacischvilo u vesnice Kinčcha v Imeretii, asi hodinu autem od Kutaisi. Prostřední stupeň padá z výšky kolem 70 m do smaragdové tůně, celá kaskáda má orientačně 120–130 m, a v posledních letech k ní správa chráněných území vybudovala upravenou stezku s plošinami, za kterou se platí vstup.
Kde vodopád je a jak vypadá
Kinčcha patří do obce Choni (Khoni) v Imeretii, severozápadně od Kutaisi, na jižním okraji vápencového masivu, kde končí plošina a začínají hluboké soutěsky směrem k Samegrelu. Vesnice Kinčcha leží podle správy chráněných území (apa.gov.ge) ve výšce 843 m, vodopád o kus níž v rokli. Od města Choni je to 26 km (40 minut), od vesnice Gordi, kde je návštěvnické centrum kaňonu Okatse, jen 5 km.
Řeka Sacischvilo tu padá ve třech stupních. Čísla se v oficiálních zdrojích trochu rozcházejí, ale shoda je na tom hlavním: první stupeň je asi 25 m vysoký, druhý, ten slavný, kolem 70 m, a třetí 20–35 m podle toho, kde se měří. Pod druhým stupněm se vytvořila velká tůň se smaragdovou vodou a bílým vápencovým dnem, nad ní je ještě několik menších tůní, kterými voda protéká po skalních stupních. Kolem rostou buky, lísky a habry, takže i v srpnu je tu stín.
Pro pořádek: na starších mapách i v některých průvodcích se vodopád jmenuje Okatse, protože spadá do stejné chráněné soustavy jako kaňon Okatse o pár kilometrů dál. Místní říkají Kinčcha a tak je to i na cedulích. Jedná se o jedno místo.
Vstupné a otevírací doba 2026
Vodopád spravuje Agentura chráněných území Gruzie. Pokladna je u vstupu nad vodopádem, otevřeno je denně 10:00–18:00 (v létě se zavírací doba někdy natahuje, ale nespoléhejte na to). Ceník platný pro rok 2026 podle apa.gov.ge:
- dospělí cizinci: 20 GEL (orientačně 7 EUR / 165 Kč)
- dospělí občané a rezidenti Gruzie: 12 GEL
- děti a mládež 6–18 let: 5,50 GEL
- děti do 6 let: zdarma
- školní skupiny: jeden učitel zdarma
Platí se v hotovosti i kartou, ale terminál občas nefunguje, mějte lari s sebou. Vstupenka na Kinčchu neplatí pro kaňon Okatse, tam se kupuje zvlášť (obvykle stejná cena); kombinovaný lístek v roce 2025 nebyl. Kontakt na návštěvnickou službu: samegrelo.okatse@gmail.com.
Stezka k vodopádu: kolik to dá práce
Od parkoviště u vstupu vede k vodopádu značená stezka dlouhá orientačně 2 km jedním směrem; správa ji udává jako 2,1 km. Jde se nejdřív po rovině přes louky nad roklí, kolem prvního, širokého a mělkého stupně, a pak začínají schody a kovové lávky zavěšené na skále, po kterých sestupujete podél druhého stupně až k tůni. Plošiny jsou tři, z každé je vodopád vidět z jiného úhlu, a ta nejnižší je u hladiny.
- Čas: dolů 25–30 minut, nahoru 35–45 minut; s focením a koupáním počítejte 1,5–2 hodiny.
- Náročnost: lehká až střední. Schodů jsou stovky, zábradlí je všude, ale po dešti kov klouže. Kočárek sem nedostanete.
- Obuv: uzavřená s podrážkou, ne sandály; u tůně je vápenec hladký jako mramor.
- Koupání: oficiálně se nedoporučuje, prakticky se koupe každý, kdo přijde v červenci a srpnu. Voda má i v létě kolem 12–15 °C.
- Zázemí: u vstupu toalety, drobné občerstvení u místních, u vodopádu nic. Pod kaskádou je vyhrazené místo na stanování (správa ho uvádí 2,1 km od vstupu).
Není to divočina. Nedělní odpoledne v srpnu tu vypadá jako Adršpach o prázdninách. Pokud chcete vodopád pro sebe, přijďte v 10:00, hned po otevření, nebo v září ve všední den.
Krátká historie jedné stezky
Ještě před deseti lety byla Kinčcha místní záležitost: k vodopádu vedla blátivá pěšina od vesnice a chodili sem hlavně lidé z Choni na nedělní piknik. V roce 2014 postavila Agentura chráněných území zavěšenou lávku v kaňonu Okatse a návštěvnost celé oblasti vystřelila; na Kinčchu se tehdy jezdilo „jen tak mimochodem“ a parkovalo se na louce. Oficiálně byl vodopád vyhlášen přírodní památkou v rámci soustavy Okatse a v posledních letech (přesný rok otevření jsme v oficiálních zdrojích nedohledali) správa otevřela nový vstup, pokladnu, schodiště s plošinami a kempovací místo pod kaskádou. Od té doby se platí vstup a od té doby je tu bezpečno i pro rodiny s dětmi; dřív se k tůni slézalo po kořenech.
Z hlediska návštěvníka to znamená dvě věci: stezka je dobře udržovaná a bez průvodce ji zvládne každý, ale divokost, kterou slibují starší fotky, už tu nehledejte.
Co si vzít s sebou
- pevné boty a plavky plus ručník, pokud jedete v červenci či srpnu;
- vodu a svačinu, u vodopádu se nic neprodává;
- hotovost v lari na vstup a na jeep, kdybyste nechtěli šlapat z Gordi;
- repelent, v rokli u tůně bývají odpoledne komáři;
- pláštěnku na jaře, kdy sprška od druhého stupně zmáčí celou dolní plošinu.
Jezero Lomina: tajný tip za rohem
Asi 2 km od vodopádu, zpět směrem k vesnici a pak polní cestou, leží jezírko Lomina, které vzniklo pod další, menší kaskádou. Vstup se zatím neplatí, cesta k němu je neznačená a místní vám ukážou směr. Dá se tu koupat, je tu klid a dobré fotky; většina výletníků z organizovaných zájezdů sem nedojde. Počítejte 40 minut tam a zpět po nerovném terénu.
Kdy jet: voda, slunce a davy
Největší průtok má Kinčcha v květnu a červnu, kdy taje sníh a prší; vodopád tehdy burácí a sprška z druhého stupně dolétne až na plošinu. Koncem srpna a v září bývá vody málo, někdy jen tenký závoj, ale tůň je nejkrásněji zelená a dá se v ní plavat. Po několika suchých týdnech může první stupeň úplně vyschnout. Zima je možná, ale cesta z Gordi bývá blátivá a schody namrzají.
Na focení je nejlepší dopoledne; odpoledne slunce zajde za skalní stěnu a vodopád je ve stínu, zatímco louky nad ním jsou přesvětlené.
Kdybych měl jen jeden den v Imeretii a musel vybrat mezi kaňonem Okatse a Kinčchou, vezmu Kinčchu. Okatse je zavěšená lávka nad propastí a pak dlouhá cesta zpět po té samé lávce; Kinčcha je opravdový vodopád, u kterého si sednete, dáte nohy do vody a nikam nespěcháte. Ideální je ale obojí dopoledne a odpoledne, jsou od sebe 10 minut autem.
Jak se dostat ke Kinčche
- Autem z Kutaisi: 45–60 km podle trasy, 50–60 minut. Jede se na Choni, dál na Gordi a odtud 5 km asfaltem do vesnice Kinčcha; poslední kilometr k parkovišti je nezpevněný, ale sjízdný osobákem v suchu. Z Tbilisi je to zhruba 280 km a 3,5 hodiny.
- Taxi z Kutaisi: nejjednodušší varianta bez auta. Celodenní okruh Okatse + Kinčcha (+ případně Prométheova jeskyně) vyjde orientačně na 120–180 GEL za auto (40–60 EUR / 1 000–1 500 Kč), podle vyjednávání a počtu zastávek. Domluvte si to přes penzion nebo Bolt, cenu dohodněte předem.
- Marshrutkou: z kutaiského tržiště jezdí marshrutky do Choni (orientačně 3–4 GEL) a dál sezónně do Gordi; z Gordi už jen taxi nebo pěšky 5 km do kopce. Přímý spoj k vodopádu nejezdí. Místní nabízejí v Gordi i u Kinčchy jeepy, orientačně 20–30 GEL jedním směrem.
- Organizované výlety: každý hostel v Kutaisi prodává denní okruh Okatse–Kinčcha–Prométheus za 60–90 GEL na osobu; vstupy se platí zvlášť.
Co spojit v jednom dni
Klasika je trojice kaňon Okatse (zavěšená lávka 780 m nad roklí), vodopád Kinčcha a Prométheova jeskyně u Cchaltuba; všechno se stihne za den s autem nebo taxíkem a večer jste zpátky v Kutaisi. Kdo má dva dny, přidá kaňon Martvili v Samegrelu, který je od Gordi asi 40 minut. Podrobnosti ke kaňonu najdete v článku o kaňonu Okatse a přehled celé oblasti v textu Kutaisi a okolí.
Nocleh přímo v Kinčche nebo Gordi je možný v několika rodinných penzionech za orientačně 60–90 GEL za pokoj se snídaní; výhoda je, že jste u vodopádu v 10:00 před všemi ostatními. V Gordi stojí i bývalá letní rezidence knížat Dadiani, dnes v ruinách, se starým parkem, kterým vede cesta ke kaňonu.
Časté otázky
Kolik stojí vstup k vodopádu Kinčcha v roce 2026?
Dospělí cizinci platí 20 GEL (orientačně 7 EUR / 165 Kč), občané a rezidenti Gruzie 12 GEL, děti 6–18 let 5,50 GEL a děti do 6 let mají vstup zdarma. Otevřeno je denně 10:00–18:00. Vstupenka neplatí pro kaňon Okatse, tam se platí zvlášť. Ceny uvádí Agentura chráněných území na apa.gov.ge.
Jak vysoký je vodopád Kinčcha?
Je to třístupňová kaskáda: první stupeň asi 25 m, druhý, hlavní, kolem 70 m a třetí 20–35 m podle zdroje. Dohromady orientačně 120–130 m, čímž patří k nejvyšším v Gruzii. Nejhezčí pohled je z nejnižší plošiny u smaragdové tůně pod druhým stupněm.
Dá se u Kinčchy koupat?
Prakticky ano, oficiálně to správa nedoporučuje. V červenci a srpnu se v tůni pod hlavním stupněm koupe většina návštěvníků; voda má i v létě jen 12–15 °C a vápencové dno klouže. Klidnější koupání je u jezírka Lomina asi 2 km od vodopádu, kde se vstup neplatí.
Jak se ke Kinčche dostanu bez auta?
Nejjednodušší je taxi z Kutaisi na celý den (orientačně 120–180 GEL za auto za okruh Okatse + Kinčcha) nebo organizovaný výlet z hostelu za 60–90 GEL na osobu. Marshrutka jezdí jen do Choni, případně do Gordi; posledních 5 km do vesnice Kinčcha řeší místní jeepy za 20–30 GEL nebo pěšky.