Jeskyně Gruzie: od Prométhea po Vardzii

Gruzínské jeskyně vyprávějí dva úplně různé příběhy: ty přírodní jsou plné krápníků a podzemních řek, ty vytesané lidskou rukou zas ukrývají celá skalní města a kláštery staré tisíce let. V tomhle přehledu projdeme od krápníkové Prométheovy jeskyně po skalní klášter Vardzia a u každého místa poradíme, proč tam zajet, jak se tam dostat a co vás bude stát vstup.

Prométheova jeskyně: krápníkový velikán u Kutaisi

Prométheova jeskyně (dříve zvaná Kumistavi) v Imeretii je nejznámější přírodní jeskyní Gruzie. Táhne se pod zemí skoro dva kilometry a návštěvnický okruh dlouhý kolem 1,4 kilometru vás provede sérií podzemních síní plných krápníků, sintrových záclon a nasvícených jezírek. Na konci si můžete připlatit plavbu na loďce po podzemní řece, což je nečekaně kouzelný zážitek.

Jeskyně leží u vesnice Kumistavi v Ckaltubské municipalitě, asi dvacet kilometrů od Kutaisi. Nejsnáz se sem dostanete autem nebo v rámci výletu z Kutaisi či Tbilisi. Vstupné na pěší okruh se pohybuje orientačně kolem 23 GEL, plavba na loďce stojí navíc; prohlídky vyrážejí zhruba každou půlhodinu s průvodcem. V jeskyni je stálých asi 14 stupňů, takže i v létě si vezměte něco na sebe a pevnější boty, protože chodníky bývají vlhké.

Proč sem jet: je to jedna z nejlépe zpřístupněných jeskyní v regionu a zážitek zvládne každý, od dětí po prarodiče. Nasvícení je nápadité, chodníky pohodlné a průvodce vás provede tempem, které se dá zvládnout. V horkém imeretském létě je navíc příjemné schovat se na hodinu do chládku podzemí. Když si přidáte plavbu na loďce, odjíždíte s pocitem, že jste viděli něco opravdu jiného.

Sataplia: krápníky, dinosauři a skleněná vyhlídka

Kousek od Prométheovy jeskyně, jen pár kilometrů od Kutaisi, leží přírodní rezervace Sataplia. Spojuje hned několik lákadel: menší, ale pěknou krápníkovou jeskyni, zkamenělé stopy dinosaurů zachované ve vápenci a skleněnou vyhlídkovou plošinu, která vybíhá nad korunami lesa a nabízí výhled na Kutaisi a okolní kopce. Pro rodiny s dětmi je to ideál – všechno pohromadě a bez dlouhého chození.

Sataplia se dá pohodlně spojit s Prométheovou jeskyní do jednoho dne, obě leží blízko sebe. Vstupné pro cizince bývá orientačně kolem 30 GEL, pro místní méně, a součástí je obvykle služba průvodce. Areál je menší a projdete ho za hodinu až dvě. Vezměte si pohodlnou obuv na krátký lesní okruh a připravte se, že skleněná plošina prověří, jak jste na tom s výškami.

Uplisciche: skalní město z doby před Kristem

Uplisciche u Gori patří k nejstarším sídlům v Gruzii. Tohle skalní město vytesané do měkkého pískovce bylo obydlené už v době bronzové a železné, dávno před příchodem křesťanství. Procházíte se ulicemi, pohanskými svatyněmi, sály s vytesanými stropy i pozůstatky vinných lisů a na vrcholu stojí středověký křesťanský kostel z cihel, který sem přibyl mnohem později.

Leží asi deset kilometrů od Gori v centrální Gruzii a z Tbilisi je to zhruba hodina cesty, takže se skvěle hodí na jednodenní výlet, často spojený s návštěvou Gori a rodného domu Stalina nebo se starobylou Mcchetou. Vstupné je orientačně kolem 15 GEL. Areál je odkrytý slunci a bez stínu, takže v létě si vezměte klobouk a vodu a přijeďte spíš ráno nebo k večeru.

Proč sem jet: Uplisciche je učebnice gruzínských dějin pod širým nebem. Na jednom místě uvidíte, jak lidé v téhle zemi žili od pohanských dob přes helénistické období až po středověk, a k tomu máte z vršku skalního města pěkný výhled do údolí řeky Mtkvari. Je to menší areál, který zvládnete za hodinku, takže se ideálně vejde do dne stráveného mezi Tbilisi, Gori a Mcchetou.

Vardzia: skalní klášter královny Tamary

Vardzia je nejslavnější skalní komplex v zemi a zároveň symbol gruzínského zlatého věku. Klášterní město vzniklo ve 12. století za vlády královny Tamary a bylo vytesáno do strmé stěny nad řekou Mtkvari. Původně mělo stovky místností v mnoha patrech propojených chodbami a schodišti; ničivé zemětřesení ve 13. století odlomilo přední stěnu a odkrylo vnitřek, který dnes vidíte. Srdcem je chrám Zesnutí Panny Marie se středověkými freskami, mezi nimiž je i vyobrazení samotné Tamary.

Vardzia leží na jihu v regionu Samcche-Džavachetie, asi čtyři hodiny jízdy z Tbilisi, takže se často spojuje s pevností Rabati v Achalciche a přenocováním v okolí. Vstupné je orientačně kolem 15 GEL. Prohlídka znamená chůzi do kopce a úzkými skalními chodbami, tak počítejte s pevnou obuví a tím, že místy je nízko a těsno. Je to jedno z míst, kde nejlíp pochopíte, jak vyspělá středověká Gruzie byla.

Proč sem jet: Vardzia je pro Gruzíny víc než jen památka, je to národní symbol a kus identity. Rozsah komplexu vytesaného do kolmé stěny vás dostane, stejně jako pomyšlení, že tu kdysi žily stovky mnichů, hospodařily a bránily zemi. Cesta na jih navíc vede přes krásné údolí řeky Mtkvari s dalšími skalními pevnostmi. Kdo si na Vardzii udělá čas a přespí poblíž, uvidí ji za ranního světla bez zájezdových autobusů.

Davit Garedža: klášter v polopoušti

Úplně jinou tvář jeskynní Gruzie ukazuje Davit Garedža na východě země, v suché polopoušti u hranice s Ázerbájdžánem. Tenhle klášterní komplex založil v 6. století jeden ze „syrských otců" David Garedželi a mniši ho postupně vytesali do měkkých svahů. Nejznámější části jsou dolní Lavra, kde dodnes žijí mniši, a horní Udabno s jeskyněmi zdobenými vzácnými freskami s výhledem do Ázerbájdžánu.

Z Tbilisi je to zhruba dvě hodiny jízdy a jezdí sem sezonní turistické shuttly i výlety. Vstup do dolní Lavry bývá zdarma. Pozor ale na jednu věc: horní část Udabno leží v pásmu, kde vede sporná hranice s Ázerbájdžánem, a přístup sem bývá občas omezený nebo hlídaný. Ověřte si aktuální situaci předem a chovejte se ohleduplně, jde o činné poutní místo. Krajina kolem, zvlněná a barevná jako z jiné planety, patří k nejneobyčejnějším v celé Gruzii.

Proč sem jet: Davit Garedža nabízí něco, co jinde v Gruzii nenajdete – spojení živého klášterního života, starých fresek a surové polopouštní krajiny bez jediného stromu. Když vystoupáte k Udabnu, máte pod sebou dvě země a nekonečné zvlněné pláně. Jarní měsíce jsou nejhezčí, kraj se na pár týdnů zazelená a rozkvete. V létě je tu naopak vedro a sucho, tak vyrazte brzy ráno a vodu si vezměte s sebou dost.

Malá rada na rozlišení: nepleťte si přírodní a lidské jeskyně, ať víte, co čekat. Do Prométheovy jeskyně a Sataplie jdete kvůli krápníkům a geologii, do Uplisciche, Vardzie a Davit Garedži kvůli historii a atmosféře. Pokud máte málo času a jste v okolí Kutaisi, dejte přednost přírodním; jestli vás víc táhne dávnověk a víra, zamiřte za skalními městy a kláštery. Ideál je ochutnat od každého.

Jak jeskyně poskládat do cesty

Jeskyně jsou rozeseté po celé zemi, ale dají se šikovně skládat. Prométheovu jeskyni a Sataplii spojte s Kutaisi a imeretskými kaňony do jednoho západního dne. Uplisciche patří k výletu za Gori a Mcchetou kousek od Tbilisi. Vardzia je logickým vrcholem jižního okruhu přes Bordžomi a Achalciche. A Davit Garedža se dá zvládnout jako celodenní výlet z Tbilisi na východ, klidně po cestě do Kachetie za vínem. Podle toho, kde zrovna jste, si vždycky nějaká jeskyně najde místo v programu.

Praktické tipy na závěr

Do většiny lokalit se platí vstupné (orientačně 15–30 GEL) a hodí se hotovost v lari. Skalní města jsou odkrytá slunci, tak s sebou noste klobouk, krém a vodu; přírodní jeskyně jsou naopak chladné a vlhké, kde oceníte vrstvu navíc a boty s podrážkou. Do klášterů se oblékejte slušně – zahalená ramena a delší nohavice či sukně. A hlavně nespěchejte: jeskyně a skalní města si zaslouží čas, ať stihnete vnímat i detaily, kvůli kterým sem lidé jezdí.

Časté otázky

Která gruzínská jeskyně je nejlepší na krápníky?

Jednoznačně Prométheova jeskyně u Kutaisi. Nabízí skoro půldruhého kilometru nasvíceného okruhu se síněmi plnými krápníků, sintrových záclon a podzemních jezírek, na závěr s možností plavby po podzemní řece. Menší, ale také pěkná je krápníková jeskyně v rezervaci Sataplia poblíž, kterou navíc doplňují zkamenělé stopy dinosaurů a skleněná vyhlídka.

Jaký je rozdíl mezi Uplisciche a Vardzií?

Uplisciche u Gori je pohanské skalní město obydlené už v době bronzové, dávno před křesťanstvím. Vardzia na jihu je naopak křesťanský skalní klášter z 12. století z doby královny Tamary, s freskami a chrámem. Uplisciche je starší a světské, Vardzia mladší a duchovní. Obě jsou vytesané do skály, ale atmosférou i dějinami se výrazně liší.

Kolik stojí vstup do jeskyní a skalních měst?

Vstupné se liší podle místa, orientačně se pohybuje mezi 15 a 30 GEL na osobu. Prométheova jeskyně vyjde na zhruba 23 GEL za pěší okruh, plavba na loďce stojí navíc; Sataplia pro cizince kolem 30 GEL. Uplisciche i Vardzia bývají kolem 15 GEL. Do dolní Lavry v Davit Garedži se obvykle nic neplatí. Ceny se mění, mějte hotovost.

Dá se k jeskyním dostat bez vlastního auta?

Částečně. K Prométheově jeskyni, Sataplii a Uplisciche se dostanete výletem nebo kombinací maršrutky a taxíku z Kutaisi či Gori. K Vardzii a Davit Garedži je nejpohodlnější organizovaný výlet nebo sezonní shuttle, protože pravidelná doprava sem je omezená. Kdo cestuje bez auta, ušetří si starosti právě s organizovaným výletem na celý den.