Nejkrásnější pevnosti a hrady Gruzie
Nejkrásnější pevnosti a hrady Gruzie: Narikala, Rabati, Ananuri, Gonio, Chertvisi, Gremi a Udžarma. U každé radíme, jak se tam dostat, kolik stojí vstup a kdy jet.

Gruzie je země, kde se hrad nebo pevnost objeví skoro na každém strategickém kopci – po staletích válek a obchodních cest tu zůstala hustá síť kamenných opevnění. Vybrali jsme ty nejkrásnější a nejlépe dostupné, u kterých se opravdu vyplatí zastavit, a u každé říkáme, jak se tam dostat, kolik to stojí a kdy jet.
Většina těchto pevností se dá spojit s běžnou trasou po zemi: Narikala patří k Tbilisi, Ananuri leží na Gruzínské vojenské cestě, Gonio kousek od Batumi a Chertvisi na cestě k Vardzii. Nemusíte kvůli nim tedy plánovat samostatné výpravy – většinu potkáte cestou za jinými cíli.
Narikala – pevnost nad Tbilisi
Narikala je symbol gruzínské metropole. Tyčí se nad Starým městem na hřebeni Sololáckého kopce a její základy sahají zhruba do 4. století, do dob perské nadvlády; dnešní podobu dostala hlavně za Arabů a později za Gruzínců. Když stojíte na hradbách, máte pod sebou celé staré Tbilisi, sirné lázně a řeku Mtkvari – je to nejlepší vyhlídka ve městě.
Vstup je zdarma a pevnost je přístupná volně, prakticky kdykoli. Nejpohodlnější je vyjet lanovkou z Rike Parku (jízdné se platí kartou MetroMoney, orientačně kolem 2–3 GEL), případně vyšlápnout pěšky uličkami Starého města. Nahoře navažte procházkou k soše Matky Gruzie a botanické zahradě. Nejhezčí je Narikala navečer, když se rozsvítí a město pod ní zežloutne do teplé barvy.
Za hradbami stojí i drobný kostel svatého Mikuláše, obnovený v 90. letech na místě původní svatyně. Nečekejte rozsáhlou expozici – kouzlo Narikaly je v poloze a výhledu, ne v muzeu. Klidně sem zajděte dvakrát: jednou za světla kvůli panoramatu na řeku a lázně, podruhé po setmění, kdy je Tbilisi pod vámi jako na dlani a davy už zmizely.
Rabati – pohádkový hrad v Achalciche
Rabati v jihogruzínském Achalciche je nejzáživnější „hrad na první návštěvu". Původně středověká pevnost prošla v letech 2011–2012 rozsáhlou rekonstrukcí a dnes je z ní rozlehlý komplex, kde se mísí gruzínské kostely, mešita s minaretem, madrasa i citadela. Někomu přijde až příliš „nová", ale jako ukázka toho, jak se v jednom místě potkávala gruzínská a osmanská kultura, funguje skvěle.
Dolní, přestavěná část s uličkami, hotelem a restauracemi je přístupná zdarma. Za vstup do horní historické citadely s muzeem se platí – orientačně kolem 7 GEL pro dospělého (studenti a děti méně), muzeum bývá zpoplatněné zvlášť pár lari navíc. Z Tbilisi je to autem nebo marshrutkou zhruba 4 hodiny přes Gori a Borjomi. Rabati je navíc přirozená základna pro výlet k Vardzii a pevnosti Chertvisi.
Z hradeb citadely je hezký rozhled po Achalciche i okolních horách a v areálu narazíte na kostel, mešitu i synagogu vedle sebe – přesně to vystihuje, jak pestré tohle pohraničí historicky bylo. Vyhraďte si na Rabati aspoň hodinu a půl a přijeďte spíš ráno; odpoledne sem dorážejí zájezdy a v létě bývá na nádvořích horko.
Ananuri – hradby nad tyrkysovým jezerem
Ananuri je nejfotogeničtější zastávka na Gruzínské vojenské cestě. Pevnost s dvěma kostely a mohutnou obrannou věží stojí přímo nad Žinvalskou přehradou, jejíž voda umí být sytě tyrkysová. Komplex sloužil rodu Aragvských eristavů a dnešní podobu má hlavně ze 17.–18. století. Uvnitř stojí za to prohlédnout si kostel Panny Marie s dochovanými freskami a vylézt na věž.
Vstup je zdarma. Ananuri leží asi 70 kilometrů severně od Tbilisi, cesta autem trvá kolem hodiny a půl. Prakticky každá marshrutka i každý výlet mířící do Gudauri nebo do Kazbegi tudy projíždí, takže zastávka se dá snadno napojit na cestu do hor. Vyplatí se přijet dřív dopoledne, než dorazí autobusy s výletníky.
Gonio-Apsaros – římská pevnost u moře
Gonio je něco jiného než horské gruzínské hrady – je to nížinná římská pevnost u Černého moře, jen kousek jižně od Batumi. Mohutné obdélníkové hradby s věžemi postavili Římané a později je využívali Byzantinci a Osmané. Uvnitř dnes najdete archeologický areál s vykopávkami a malým muzeem; traduje se, že tu má být pohřben apoštol Matěj, i když se to nikdy nepotvrdilo.
Vstup pro cizince je orientačně kolem 15 GEL (občané Gruzie platí méně, děti do šesti let zdarma). Gonio leží asi 12 kilometrů od centra Batumi směrem k turecké hranici a dojedete sem městskou marshrutkou nebo taxíkem za pár minut. Ideální je spojit prohlídku s koupáním – pláž v Gonio bývá klidnější a čistší než přeplněné Batumi.
Chertvisi – pevnost na cestě k Vardzii
Chertvisi patří k nejstarším a nejmalebnějším pevnostem v zemi. Sedí na skalním ostrohu nad soutokem řek Mtkvari a Paravani a hlídá vstup do údolí, kterým se dnes jede k jeskynnímu městu Vardzia. Hradby pocházejí ze 14. století, drobný kostel v areálu je ještě starší. Když ji uvidíte poprvé, hned pochopíte, proč tu stojí – přesně tady se údolí zužuje do soutěsky.
Vstup je zdarma a pevnost je volně přístupná. Leží zhruba 210 kilometrů od Tbilisi, posledních 15 kilometrů pak zbývá k Vardzii, takže se obě místa navštěvují společně. Bez auta se sem dostanete marshrutkou z Achalciche směr Vardzia – řekněte řidiči, ať vás vysadí u pevnosti. Počítejte s pevnou obuví, schody jsou nerovné a strmé.
Nesnažte se objet všechny pevnosti najednou. Narikala patří k Tbilisi, Ananuri si nechte na den cesty do Kazbegi, Gonio ke koupání v Batumi a Chertvisi k Vardzii. Když je takhle navážete na trasy, které stejně pojedete, projedete jich za dvoutýdenní cestu klidně pět a nebudete mít pocit, že jen sbíráte hrady do sešitu.
Gremi – královská citadela Kachetie
Gremi je vzpomínka na dobu, kdy bylo Kachetské království samostatné a mělo tu své hlavní město. Na kopci nad Alazanským údolím stojí citadela s cihlovým kostelem archandělů Michaela a Gabriela z roku 1565 a zvonicí; pod ní kdysi leželo rušné obchodní město, které roku 1615 srovnali s zemí Peršané. Dnes je tu klid a nádherný výhled do vinařského kraje.
Uvnitř věže funguje malé muzeum, vstup do něj stojí jen pár lari; areál kolem kostela je jinak volně přístupný. Gremi leží v Kachetii nedaleko Kvareli, asi 175 kilometrů od Tbilisi (kolem 2,5 hodiny autem). Skvěle se spojí s ochutnávkou vína v Kvareli nebo Telavi – jste přímo v srdci gruzínského vinařství.
Fresky uvnitř kostela archandělů patří k tomu nejlepšímu, co v Kachetii uvidíte, a z ochozu věže je krásný rozhled po celém Alazanském údolí až k hřebeni Kavkazu. Když si uvědomíte, že pod kopcem kdysi stálo obchodní město na Hedvábné stezce, které Peršané během jediného tažení srovnali se zemí, dostane to místo úplně jinou váhu. Gremi je tichá připomínka toho, jak křehká byla gruzínská království mezi velmocemi.
Udžarma – tichá zřícenina u Tbilisi
Udžarma je pevnost pro ty, kdo chtějí mít historii skoro sami pro sebe. Rozvaliny královského hradu se táhnou po hřebeni nad řekou Iori a pamatují krále Vachtanga Gorgasaliho z 5. století, zakladatele Tbilisi. Dochovaly se hradby, věže i zbytky kostela a celé to působí syrově a opravdově – žádné turnikety, žádné davy.
Vstup je zdarma. Udžarma leží asi 45 kilometrů východně od Tbilisi u silnice směr Telavi (kolem hodiny jízdy), takže se dá zařadit jako první zastávka cestou do Kachetie. Marshrutky do Sagaredža nebo Telavi vás vysadí poblíž odbočky, odkud je to k pevnosti krátká procházka. Vezměte si vodu a boty do terénu.
Jak si pevnosti naplánovat do cesty
Gruzínské pevnosti nemají cenu objíždět jako samostatné cíle – skoro všechny leží na trasách, kterými stejně projedete. Když plánujete klasický okruh, dá se to poskládat takhle: první den Tbilisi s Narikalou, den cesty na sever přes Ananuri do Kazbegi, výlet do Kachetie s Udžarmou a Gremi, jižní smyčka k Vardzii s Chertvisi a pobyt u moře s výletem do Gonio. Za dva týdny tak posbíráte pět šest pevností, aniž byste kvůli nim ujeli jediný kilometr navíc.
Pár praktických poznámek. U spravovaných areálů (Rabati, Gonio, muzeum v Gremi) berte otevírací dobu a ceny jen orientačně a ověřte si je na místě – v zimě bývají hodiny kratší. U volně přístupných zřícenin jako Chertvisi nebo Udžarma nečekejte zábradlí ani značení, takže se hodí pevná obuv a opatrnost. A na horké nížinné pevnosti (Gonio, Chertvisi) vyrážejte spíš dopoledne, stínu je tam poskrovnu.
Časté otázky
Která gruzínská pevnost je nejlepší na první návštěvu?
Pro první seznámení je ideální Rabati v Achalciche – je zrekonstruovaná, přehledná a pěkně ukazuje mísení gruzínské a osmanské kultury. Pokud nechcete nikam jezdit, začněte Narikalou přímo v Tbilisi, kam vyjedete lanovkou. Obě jsou snadno dostupné a nabízejí skvělé výhledy bez náročného terénu.
Platí se do gruzínských pevností vstup?
Většina pevností je zdarma a volně přístupná – Narikala, Ananuri, Chertvisi i Udžarma se dají navštívit bez lístku. Platí se hlavně tam, kde je muzeum nebo spravovaný areál: v Gonio je vstup pro cizince orientačně kolem 15 GEL, v Rabati kolem 7 GEL do horní citadely. Ceny berte orientačně a raději si je ověřte na místě.
Dají se pevnosti navštívit bez auta?
Ano, k většině se dostanete marshrutkou nebo lanovkou. Narikala má lanovku z Rike Parku, Gonio obsluhují městské marshrutky z Batumi a Ananuri leží na hlavní trase do Kazbegi, kudy jezdí spousta spojů. Hůř dostupné jsou Udžarma a Chertvisi, kde je potřeba říct řidiči, aby vás vysadil u odbočky, a ohlídat si zpáteční spoj.
Kdy je nejlepší doba na návštěvu pevností?
Nejpříjemnější jsou jaro a podzim, zhruba květen–červen a září–říjen, kdy není horko a krajina je zelená. Léto v nížinách (Gonio, Chertvisi) bývá parné a stínu je málo, takže vyrážejte spíš ráno. Většina pevností je přístupná celoročně, v zimě ale počítejte s kluzkými schody a kratšími dny.