Objev Gruzie

Nezávislý český průvodce po Gruzii — Tbilisi, hory, víno a moře

Regiony

Abastumani: horské lázně a hvězdárna

Abastumani jsou horské lázně v borovicovém lese s první horskou hvězdárnou v bývalém SSSR. Jak se sem dostat, co vidět a kdy jet za hvězdami.

Horské lázeňské městečko Abastumani obklopené borovicovým lesem v jižní Gruzii
Foto: Sarah Murray / Wikimedia Commons, CC BY-SA 2.0

Abastumani jsou tiché horské lázně schované v borovicovém lese na jihu Gruzie, ve výšce kolem 1300 metrů. Proslulé jsou dvěma věcmi: léčivým klimatem a minerálními prameny, které sem lákaly hosty už za carského Ruska, a hvězdárnou nad městečkem, která byla první horskou astrofyzikální observatoří v celém bývalém Sovětském svazu.

Co je Abastumani a proč sem jet

Abastumani leží v regionu Samcche-Džavachetie, v úzkém zalesněném údolí říčky Oceche. Na rozdíl od hlučných černomořských letovisek je to místo pro klid, procházky a čerstvý vzduch. Suché horské klima a vůně borovic sem odedávna přitahovaly lidi s nemocnými plícemi; městečko se proslavilo jako klimatické lázně léčící onemocnění dýchacích cest.

Svou zlatou éru zažil Abastumani na přelomu 19. a 20. století, kdy si ho oblíbila ruská carská rodina Romanovců. Pobýval a nakonec i zemřel tu velkokníže Georgij Alexandrovič, bratr posledního cara. Po té době zůstala ve městečku pozoruhodná architektura, dřevěné vily a kostel svatého Alexandra Něvského vyzdobený freskami podle návrhů malíře Michaila Něstěrova. Dnes je Abastumani spíš zapadlé a trochu zašlé, ale právě ta nostalgická atmosféra je součástí jeho kouzla.

Carská éra a odkaz Romanovců

Pochopit Abastumani znamená poznat jeho příběh z konce 19. století. Lékaři tehdy poslali do zdejšího lesa nemocného velkoknížete Georgije Alexandroviče, mladšího bratra cara Mikuláše II., aby se tu léčil z plicní choroby. Velkokníže si Abastumani natolik oblíbil, že tu strávil roky a v roce 1899 tu i zemřel. Kolem jeho pobytu vyrostla celá lázeňská infrastruktura – vily, cesty, kaple – a městečko se stalo jedním z nejmódnějších letovisek carského Ruska.

Nejhezčí památkou z té doby je kostel svatého Alexandra Něvského, jehož interiér zdobí fresky vytvořené podle návrhů ruského malíře Michaila Něstěrova. I když dnes Abastumani působí zapadle, právě tahle vrstva historie mu dodává zvláštní, trochu melancholické kouzlo. Při procházce mezi starými dřevěnými vilami si snadno představíte dámy se slunečníky a lékaře doporučující borovicový vzduch.

Lázně a minerální prameny

Léčivá tradice Abastumani stojí na kombinaci horského klimatu a termálních minerálních vod. Prameny tu vyvěrají teplé a odedávna se využívaly ke koupelím; historické lázeňské budovy jsou dodnes patrné, i když část z nich čeká na obnovu. Voda a vzduch tu byly předepisovány hlavně při potížích s dýcháním, ale i k celkovému zotavení.

Nečekejte moderní wellness resort ve stylu západních lázní – Abastumani je autentické, trochu ospalé místo, kde léčba spočívá hlavně v procházkách borovicovým lesem, v klidu a v čisté vodě. Právě to z něj dělá příjemný protipól rušným místům. Pokud vás gruzínské lázeňství zajímá víc, blízké Bordžomi nabízí známější a rozvinutější variantu téhož; Abastumani je jeho tišší, syrovější sourozenec.

Hvězdárna nad městečkem

Skutečným magnetem Abastumani je Abastumanská astrofyzikální observatoř, rozložená na hoře Kanobili nad městem, ve výšce kolem 1650 metrů. Založena byla v roce 1932 pod vedením akademika Jevgenije Charadzeho a jako první horská astrofyzikální observatoř v Sovětském svazu využila to, co má Abastumani nejcennější – čistou oblohu, stabilní počasí a minimum světelného znečištění.

Na observatoři se dodnes zkoumají galaxie, hvězdy, fyzika Slunce i horní vrstvy zemské atmosféry. Pro návštěvníka je ale nejlákavější malé muzeum a hlavně možnost podívat se za jasné noci dalekohledem – při večerních prohlídkách si můžete prohlédnout Měsíc, Saturn nebo jiná nebeská tělesa. Kopule hvězdárny mezi stromy působí trochu tajemně a výhledy do kraje jsou i za dne úžasné. Historicky vedla k observatoři z městečka lanovka fungující od roku 1959.

Doporučuju naplánovat návštěvu tak, abyste v Abastumani přespali a stihli večerní pozorování. Prohlídka za denního světla je fajn, ale ta pravá magie přijde po setmění, když se nad horami rozsvítí hvězdy, jaké z města nikdy neuvidíte. Ověřte si ale předem, jestli pozorování probíhá – závisí na počasí a je dobré se domluvit dopředu, ať nejedete zbytečně.

Jak probíhá pozorování hvězd

Večerní program na observatoři má svůj řád a stojí za to vědět, do čeho jdete. Prohlídky obvykle začínají krátkým úvodem a návštěvou muzea s historickými přístroji, poté – je-li obloha jasná – přijde na řadu pozorování dalekohledem. Co uvidíte, závisí na ročním období a fázi Měsíce; nejpůsobivější bývají prstence Saturnu, měsíční krátery nebo hvězdokupy. Celé to má punc opravdové vědecké instituce, ne turistické show, což je součást zážitku.

Protože všechno stojí a padá s počasím, počítejte s možností, že se pozorování kvůli mrakům zruší nebo přesune. Právě proto se vyplatí v Abastumani přespat a mít v záloze víc než jeden večer. Termín si domluvte předem a vezměte si teplé oblečení, baterku s tlumeným světlem a trpělivost – oči si na tmu zvykají několik minut.

Jak se do Abastumani dostat

Nejbližším větším městem je Achalciche, vzdálené zhruba 30 kilometrů. Odtud jezdí do Abastumani marshrutky několikrát denně; cesta trvá přibližně hodinu a stojí pár lari. Achalciche je zároveň dopravním uzlem regionu s pevností Rabati, takže se sem snadno dostanete z Tbilisi, Bordžomi i z Vardzie.

Z Tbilisi je to do Achalciche kolem 200 kilometrů; přímé marshrutky jezdí několikrát denně a cesta trvá zhruba čtyři hodiny. Autem máte největší volnost – dojedete až k hvězdárně a můžete zkombinovat Abastumani s dalšími místy v okolí. Kdo chce dobrodružství, může v létě přejet přes drsný Zekarský průsmyk do Imeretie, ale ten vyžaduje terénní vůz a dobré počasí.

Co vidět a dělat v okolí

Kromě hvězdárny a lázeňské části stojí za návštěvu kostel svatého Alexandra Něvského s freskami, dřevěné vily z carské éry a klidné procházky po lesních stezkách nad městem. Milovníci historie ocení blízké Achalciche s pevností Rabati, velkolepě zrekonstruovaným komplexem s mešitou, kostelem i muzeem.

Nezapomeňte také na samotný les. Nad městečkem vede síť lesních stezek a starých lázeňských promenád, po kterých se dá krásně chodit i s dětmi nebo staršími rodiči – převýšení bývají mírná a stín borovic příjemný i v létě. Právě tyhle pomalé procházky byly odjakživa hlavní součástí zdejší léčby a dodnes jsou nejlepším způsobem, jak Abastumani vnímat.

V širším okolí je na dosah jeskynní klášterní město Vardzia vytesané do skály, lázeňské Bordžomi se známou minerální vodou a národní park Bordžomi-Charagauli s treky. Abastumani se tak skvěle hodí jako jedna zastávka na okruhu jižní Gruzií, kde se snoubí příroda, historie a wellness.

Kdy do Abastumani jet

Díky horskému klimatu je Abastumani příjemné prakticky celoročně, ale každé období má své. Léto (červen až září) je nejlepší na procházky, treky a hlavně na jasné noci vhodné k pozorování hvězd – v nížinách je horko, tady chládek. Podzim obarví lesy a přinese klid. Zima je tichá a zasněžená, romantická, ale část služeb bývá omezená a cesty mohou být náročnější.

Pro hvězdárnu platí jednoduché pravidlo: potřebujete jasnou oblohu, takže se vyhněte obdobím dešťů a mlh a předem si ověřte, zda večerní pozorování probíhá. Vezměte si teplé oblečení i v létě – po setmění v horách rychle chladne.

Co ochutnat a kde jíst

Gastronomie v Abastumani je skromná, ale poctivá. Jídlo si dopřejete hlavně v penzionech a rodinných hospůdkách, kde vaří domácí gruzínskou klasiku – chačapuri, chinkali, sezonní zeleninu a pokrmy z místních surovin. V regionu Samcche-Džavachetie narazíte i na sýrové speciality a jednoduchá jídla horské kuchyně. Nečekejte velký výběr restaurací; o to víc si vážíte toho, když vám hostitelka naservíruje čerstvě upečené chačapuri a domácí kompot. Zásoby na cestu i pití je dobré nakoupit už v Achalciche, kde je výběr větší.

Praktické tipy na závěr

Berte s sebou hotovost v lari, bankomat tu nečekejte. Ubytování je spíš v podobě penzionů a rodinných vil než hotelů, rezervujte si ho dopředu, hlavně v létě. Na večerní pozorování hvězd se teple oblečte a domluvte si termín předem. A hlavně nespěchejte – Abastumani je místo, kde se má chodit pomalu, dýchat borovicový vzduch a večer koukat nahoru. Kdo sem přijede s očekáváním luxusních lázní, bude zklamaný; kdo sem přijede pro klid a hvězdy, odjede nadšený.

Časté otázky

Jak se dostanu do Abastumani?

Nejbližším uzlem je Achalciche, zhruba 30 kilometrů daleko, odkud jezdí marshrutky několikrát denně; cesta trvá asi hodinu a stojí pár lari. Z Tbilisi je to do Achalciche kolem 200 kilometrů a přímé marshrutky jedou přibližně čtyři hodiny. Autem dojedete pohodlně až k hvězdárně a snadno zkombinujete Abastumani s okolím.

Dá se hvězdárnu v Abastumani navštívit?

Ano. Na observatoři je malé muzeum a za jasných nocí se konají večerní pozorování, při nichž si dalekohledem prohlédnete Měsíc, Saturn a další tělesa. Pozorování závisí na počasí, proto si termín ověřte a domluvte předem. I denní prohlídka areálu s kopulemi a výhledy do kraje stojí za to.

Jsou Abastumani skutečné fungující lázně?

Abastumani jsou historické klimatické lázně proslulé horským vzduchem a minerálními prameny, které pomáhaly hlavně při dýchacích potížích. Nejde ale o moderní wellness resort – místo je autentické a trochu zašlé a léčba spočívá hlavně v procházkách borovicovým lesem a v klidu. Kdo chce rozvinutější lázeňství, najde ho v nedalekém Bordžomi.

Kdy je nejlepší čas na návštěvu?

Léto (červen až září) je ideální na treky i na jasné noci vhodné k pozorování hvězd a nabízí příjemný chládek oproti nížině. Podzim je klidný a barevný, zima tichá a zasněžená, ale s omezenějšími službami. Pro hvězdárnu je klíčová jasná obloha, takže se vyhněte obdobím dešťů a mlh.

Související články