Borjomi: minerálka, park a lázeňská atmosféra

Borjomi je lázeňské město v jižní Gruzii, po kterém se jmenuje nejslavnější gruzínská minerálka a kde se dá strávit klidný den v horském parku s prameny, starou lanovkou a teplými sirnými bazény pod širým nebem. Leží zhruba 160 km jihozápadně od Tbilisi ve výšce kolem 800 metrů v údolí řeky Mtkvari, takže je to jedna z nejsnazších zastávek, když chcete z hlavního města na pár dní vypadnout do hor.

Většina Čechů zná Borjomi jen jako etiketu na zelené lahvi. Do samotného města jich dojede míň, a to je škoda. Ta voda tady totiž pořád teče zadarmo z pramene uprostřed parku a chutná úplně jinak než z lahve: vlažná, slaná, se sodovým nádechem, který první doušek většině lidí rozhodí obličej.

Centrální park: pramen, lanovka a co stojí kolik v roce 2026

Srdcem každé návštěvy je Centrální park na severním okraji města. Vstup vyjde na 5 GEL (asi 1,7 EUR / 42 Kč), děti mají slevu. Hned za bránou stojí modrá pavilonová rotunda nad hlavním pramenem, kam chodí lidé s prázdnými lahvemi. Voda je vlažná a hodně mineralizovaná, počítejte s tím, než přiložíte lahev k puse.

Z parku vede rovná promenáda podél potoka Borjomula hloub do lesa. Na jejím konci, asi 3 km od brány, jsou teplé sirné bazény pod otevřeným nebem. Voda v nich mívá kolem 27 až 38 °C podle ročního období a vstup stojí orientačně 15 GEL (5 EUR / 125 Kč). Není to luxusní wellness, spíš betonové bazénky v lese, ale po hodině chůze je to přesně to, co chcete. Plavky a ručník si vezměte s sebou, na místě je nepůjčíte.

Z parku vyjíždí i stará kabinková lanovka nahoru na náhorní plošinu s vyhlídkou, ruským kolem a pár stánky. Jízdenka stojí kolem 15 GEL za jeden směr; ceny se mění, ověřte si je u pokladny. Nahoru se dá vyjít i pěšky po značené lesní stezce zhruba za 30 až 40 minut do kopce, když nechcete platit. Z plošiny je za jasného dne vidět celé údolí a střechy města až k lesům národního parku.

Můj tip: nechte si sirné bazény na konec dne. Dojdete tam lesem, hodinu se prohřejete v teplé vodě a pak už jen sejdete zpátky k autobusu. Ráno tam bývá chladno a prázdno, což zní hezky, ale voda se přes den prohřeje a je to podstatně příjemnější.

Co je vlastně v té vodě

Borjomi je přírodně sycená sodná minerálka, která vzniká hluboko pod vulkanickým pásmem Malého Kavkazu a na povrch se dostává už nasycená oxidem uhličitým. Mineralizace se pohybuje kolem 5 až 7 gramů na litr, což je opravdu hodně, a odtud ta výrazná slaná, sodová chuť. Z pramene vyvěrá teplá, kolem 30 až 40 °C, takže ta z rotundy v parku není ledová, jak by člověk čekal.

Tradičně se pije na trávení a při žaludečních potížích. Místní ji doporučují po těžkém jídle, a po pár dnech gruzínské kuchyně plné sýra a masa tomu člověk začne rozumět. Neberte to ale jako lék, je to minerálka, ne zázrak. Když vám nechutná teplá, nechte lahev vychladit; chuť se tím trochu zjemní. V obchodě půllitr balené Borjomi stojí kolem 1,5 až 2 GEL, u pramene v parku ale platíte nulu.

Trocha historie: proč tu stojí carský palác

Prameny znali místní odjakživa, slávu jim ale udělala až ruská armáda v první polovině 19. století. Vojáci Chersonského pluku tu kolem roku 1829 narazili na teplé zřídlo a začali se v něm léčit. Zprávy se donesly k místodržícímu Kavkazu a Borjomi se během pár desetiletí proměnilo z lesní samoty v prestižní carské letovisko. Hlavní pramen v parku dodnes nese jméno Jekatěrina, po dceři místodržícího Jevgenije Golovina.

Kousek za městem, ve čtvrti Likani, si dal bratr cara Alexandra III. postavit letní palác. Postavil ho velkokníže Nikolaj Michajlovič na konci 19. století v novomaurském stylu a dodnes patří gruzínskému státu, který ho využívá jako rezidenci. Dovnitř se běžně nedostanete, ale zvenčí, z parku podél řeky, si ho prohlédnout můžete. Je to hezká patnáctiminutová zajížďka od centra a milovníci carské architektury ocení kontrast paláce s prostými lázeňskými domky ve městě.

Jak se do Borjomi dostat z Tbilisi

Nejrychlejší je maršrutka (sdílená dodávka) z tbiliského nádraží Didube. Jízdné je 15 GEL, cesta trvá zhruba 2 až 2,5 hodiny a spoje odjíždějí přibližně od 7:00 do 14:00, jakmile se auto naplní. Vystupujete u autobusového nádraží v Borjomi, odkud je to k parku asi 15 minut pěšky.

Druhá možnost je vlak. Gruzínské dráhy vypravují z Tbilisi pomalý spoj, který přijíždí do stanice Borjomi-Parki přímo u parku, což je výhoda. Jízdné bývá kolem 2 GEL, ale trvá to déle než maršrutka a jezdí jen párkrát denně, takže časy si předem ověřte na webu Georgian Railway. Vlak berte jako zážitek pro milovníky železnice, ne jako způsob, jak ušetřit čas. Autem po dálnici S1 a pak silnici do údolí to zabere kolem dvou hodin; parkování u parku je omezené a o víkendech bývá plno.

Co spojit s Borjomi

Borjomi funguje skvěle jako základna, protože odtud vedou dva úplně jiné výlety. První je horské středisko Bakuriani, asi 30 km do kopce, největší gruzínské lyžařské centrum, které v létě láká na horský vzduch a jehličnaté lesy. Pozor na jednu věc: legendární úzkokolejka zvaná Kukuška, která kdysi spojovala Borjomi s Bakuriani, od roku 2020 nejezdí a trať se opravuje bez jasného termínu obnovení. Nespoléhejte na ni. Do Bakuriani teď jezdí maršrutky z autobusového nádraží za 3 GEL, cesta lesem trvá kolem 40 minut.

Kousek od města, asi 8 km směrem na Achalciche, stojí Zelený klášter (Mtsvane monasteri, také Čitachevi), skromný kamenný komplex svatého Jiří z 9. století schovaný v lese u potoka. Vstup je zdarma, dovnitř se dá dojet autem nebo taxíkem za pár minut, a je to hezká, tichá zastávka, když chcete od minerálky a lanovky trochu odbočit k historii.

Druhý výlet je Národní park Borjomi-Charagauli, jeden z největších chráněných lesních celků v Evropě, kam se dá vyrazit na denní i vícedenní treky. Registrace i vstup jsou zdarma, jen se musíte zapsat ve visitor centru přímo v Borjomi. Kdo má rád historii, může cestou z Tbilisi přidat pevnost Gori a rodný dům Stalina; Borjomi totiž leží kousek stranou od hlavní západní trasy. Do Kutaisi to odsud je asi 2,5 hodiny dál na západ.

Kdy jet a pro koho to není

Nejlíp funguje Borjomi od května do října. V červnu a září je v parku příjemně, kolem 20 až 25 °C, a les voní jehličím. V červenci a srpnu sem míří Gruzíni i lidé z okolních zemí, aby utekli vedru, takže park bývá plný a ubytování dražší. V zimě je město tiché a chladné, občas se sněhem; sirné bazény fungují dál, ale promenáda může být kluzká.

Buďme upřímní. Jestli čekáte velkolepou přírodu jako v Kazbegi nebo Svanetii, samotné město vás možná zklame. Borjomi je o pomalém tempu, o pití vody u pramene a o tom, že se nikam nehoní. Kdo sem přijede na hodinu odškrtnout park, odjede zklamaný. Kdo tu přespí, dá si večer chačapuri a ráno projde les, pochopí, proč sem Gruzíni jezdí celé generace.

Praktické tipy na místě

Vezměte si prázdnou lahev, u pramene si ji zadarmo naplníte a vodu ochutnáte přímo od zdroje. Na sirné bazény plavky a ručník. Hotově plaťte drobnými, u pokladen v parku kartu nečekejte. Jídlo je nejlevnější mimo park, v centru kolem ulice Rustaveliho, kde talíř chinkali vyjde na 8 až 12 GEL.

Na noc se vyplatí penziony ve svahu nad městem; dvoulůžkový pokoj se snídaní seženete orientačně od 100 do 160 GEL (33 až 53 EUR). Wi-Fi bývá slabá a mobilní signál v lese mizí, s tím počítejte, jestli potřebujete být online. A nepodceňte obuv: cesta k sirným bazénům je sice rovná, ale tři kilometry tam a tři zpátky člověk v žabkách necítí zrovna dobře. Vezměte si i vrstvu navíc, protože v lese pod stromy rychle ochladne, jakmile slunce zajde za hřeben.

Časté otázky

Kolik stojí vstup do Centrálního parku v Borjomi?

Vstup do Centrálního parku vyjde v roce 2026 orientačně na 5 GEL (asi 1,7 EUR / 42 Kč), děti mají slevu. V ceně je přístup k hlavnímu prameni, kde si vodu naberete zdarma. Lanovka a teplé sirné bazény se platí zvlášť, každé kolem 15 GEL. Ceny se rok od roku mění, tak si nechte v hotovosti malou rezervu.

Dá se pít voda z pramene Borjomi přímo v parku?

Ano. Uprostřed Centrálního parku stojí pavilon nad hlavním pramenem a voda z něj teče zdarma pro každého. Je vlažná, hodně mineralizovaná a slaná, chutná jinak než balená verze z obchodu. Vezměte si prázdnou lahev a naberte si přímo ze zřídla. Nejde o stáčenou Borjomi z regálu, ale o vodu rovnou z pramene.

Jezdí ještě úzkokolejka Kukuška z Borjomi do Bakuriani?

Ne. Historická úzkokolejka Kukuška od roku 2020 nejezdí a trať mezi Borjomi a Bakuriani se opravuje bez potvrzeného termínu obnovení provozu. Nespoléhejte na ni při plánování. Do Bakuriani se dnes nejsnáz dostanete maršrutkou z autobusového nádraží v Borjomi za 3 GEL; cesta trvá kolem 40 minut.

Vyplatí se v Borjomi přespat, nebo stačí výlet na den?

Na den se dá stihnout park, pramen i sirné bazény. Pokud ale chcete přidat Bakuriani nebo trek v národním parku, přespěte. Borjomi funguje nejlíp jako klidná základna na dva dny, ne jako rychlá zastávka. Přes noc navíc utečete davu, který sem míří na jednodenní výlety z Tbilisi.