Jestli existuje jedna silnice, kterou byste v Gruzii neměli minout, je to Vojenská gruzínská cesta. Historická trasa spojuje Tbilisi s hraničním městečkem Stepancminda (Kazbegi) a odtud pokračuje přes hory dál do Ruska. Na necelých 160 kilometrech nabídne snad všechno, co dělá gruzínský Kavkaz tak fascinujícím: tyrkysové jezero s pohádkovou pevností, lyžařské svahy Gudauri, průsmyk ve výšce přes 2300 metrů, betonový monument s výhledem do propasti a pestrobarevné minerální prameny. Není divu, že tuhle cestu mnozí považují za nejkrásnější silnici celé Gruzie.
Historická trasa Tbilisi–Kazbegi
Cestu v dnešní podobě vybudovali Rusové na přelomu 18. a 19. století, aby propojili nově získané Zakavkazsko s ruskou říší. Silnice ale kopíruje mnohem starší obchodní a poutní stezku, kterou používali kupci i vojska po staletí. Dodnes je to jediné pohodlné spojení mezi centrální Gruzií a jejím severním horským regionem Chevi. Trasa stoupá podél řeky Aragvi, překonává hlavní kavkazský hřeben a klesá do údolí pod majestátní horou Kazbek (5054 m).
Přehrada a pevnost Ananuri nad jezerem Žinvali
Necelou hodinu od Tbilisi se silnice dostane k tyrkysovému jezeru Žinvali, vodní nádrži, která zásobuje hlavní město pitnou vodou i elektřinou. Na jejím břehu stojí nejfotografovanější stavba celé cesty, pevnostní komplex Ananuri. Tvoří ho dva kostely, věže a hradby ze 16. až 18. století, které kdysi patřily místním feudálním vládcům. Vstup do areálu je zdarma a z hradeb se otevírá nádherný pohled na jezero. Většina organizovaných výletů i sdílených taxi tady zastaví na první focení.
Gudauri: lyžování i letní vyhlídky
Cesta dál stoupá a přibližně v polovině trasy dorazíte do Gudauri, nejznámějšího lyžařského střediska Gruzie, které leží ve výšce kolem 2000 metrů. V zimě sem míří lyžaři za dlouhými sjezdovkami, freeridem a paraglidingem, v létě je to zase výchozí bod pro treky a výhledy na okolní štíty. I když nelyžujete, vyplatí se zastavit, panorama hor je odsud dechberoucí.
Monument přátelství s vyhlídkou do propasti
Kousek za Gudauri stojí jedna z ikon celé cesty, Monument rusko-gruzínského přátelství z roku 1983. Půlkruhová betonová stavba je uvnitř vyzdobena velkou barevnou mozaikou a hlavně stojí přímo na okraji Děvdorackého (Ďáblova) údolí. Když se opřete o zábradlí, hledíte do strmé propasti a na hory kolem. Je to jedno z nejfotogeničtějších míst Gruzie a zastávka je zdarma. Bývá tu rušno a často také paragliders nabízející tandemové lety nad údolím.
Kříž pass (Jvari)
Nejvyšším bodem cesty je Křížový průsmyk neboli Jvari ve výšce zhruba 2380 metrů. Jméno dostal podle kamenného kříže, který zde nechal vztyčit už ruský generál na počátku 19. století. V zimě je to nejexponovanější úsek silnice, který se občas kvůli sněhu a lavinovému nebezpečí dočasně uzavírá. Za jasného počasí je to ale nádherné místo s výhledem na obě strany hlavního hřebene.
Pestré minerální prameny
Jednou z nejméně čekaných zastávek jsou minerální prameny u obce Pansheti nedaleko Křížového průsmyku. Voda bohatá na železo a další minerály zbarvila okolní skály a terasy do oranžova, rezava a okrova, takže to vypadá jako přírodní vodopád ztuhlé barvy. Studená kyselka je pitná a mírně perlivá, klidně si nabídněte. Je to skvělé místo na krátkou zastávku a fotku.
Kazbegi a hora Kazbek
Cílem cesty je Stepancminda (Kazbegi), městečko pod horou Kazbek. Nad ním se na kopci tyčí slavný kostel Gergeti (Cminda Sameba), jedna z nejikoničtějších scén celé Gruzie. Z centra k němu vede strmá cesta, na kterou si buď najmete terénní taxi (delica), nebo vyrazíte pěšky. O Kazbegi a možnostech výstupů si přečtěte samostatný podrobný průvodce.
Tipy na řízení a marshrutku
Máte dvě hlavní možnosti, jak cestu absolvovat:
- Marshrutka: nejlevnější varianta. Dodávky do Kazbegi odjíždějí z nádraží Didube v Tbilisi zhruba každou hodinu od rána do večera, jízdné je kolem 15–20 GEL (5–7 EUR / 125–170 Kč), cesta trvá 3 až 3,5 hodiny. Nevýhoda: řádné marshrutky obvykle nezastavují na fotostopy, jen na krátkou pauzu u Gudauri.
- Vlastní auto nebo sdílené taxi: největší svoboda, můžete zastavit u každé zastávky. Sdílené tourist taxi z Tbilisi do Kazbegi s krátkými zastávkami u Ananuri a Monumentu přátelství stojí řádově od 25 EUR za osobu, soukromé auto na celý den víc.
Pokud řídíte sami, počítejte s pomalejšími nákladními vozy, náhlými zatáčkami a v horských úsecích i s dobytkem na silnici. Ve vyšších partiích jezděte defenzivně a s dostatkem paliva, čerpací stanice jsou hlavně v nížině.
Kdy jet a bezpečnost v zimě
Vojenskou gruzínskou cestu lze projet celoročně, ale každé roční období má své. Léto (červen–září) je nejjistější, silnice je bez sněhu, treky přístupné a hory bez mlhy. Podzim nabídne barvy a méně lidí. Zima je krásná, ale náročná: úsek přes Křížový průsmyk se při sněžení a lavinovém nebezpečí občas na několik hodin i dní uzavírá a projíždět smějí jen vozy se zimní výbavou. V zimě proto sledujte aktuální stav silnice, vyjíždějte ráno a nechte si časovou rezervu. Mimo hlavní sezonu bývá také méně spojů marshrutek.
Tip: Chcete-li si užít všechny zastávky, nebrat řádnou marshrutku, ale sdílené taxi nebo jednodenní výlet s fotostopami. Za pár eur navíc uvidíte Ananuri, Monument i minerální prameny, které vám přímý spoj mine.
Praktické informace
- Trasa: Tbilisi – Ananuri – Gudauri – Kříž pass – Kazbegi, cca 155 km.
- Marshrutka: z Didube, 15–20 GEL, 3–3,5 hod, každou hodinu.
- Sdílené taxi: od cca 25 EUR/os. se zastávkami.
- Klíčové zastávky zdarma: pevnost Ananuri, Monument přátelství, minerální prameny.
- Nejvyšší bod: Křížový průsmyk (Jvari) cca 2380 m.
- Zima: úsek u průsmyku se může kvůli sněhu uzavřít, sledujte stav silnice a jeďte ráno.
