Klášter Ubisa a jeho fresky

Ubisa je nenápadný klášterní komplex v Imeretii, který skrývá jeden z nejcennějších souborů středověkých fresek v Gruzii. Kostel svatého Jiří vymaloval ve 14. století mistr Damiane a jeho malby patří k nejlepším příkladům takzvaného paleologovského stylu, jaký se z té doby v zemi dochoval.

Co je klášter Ubisa

Ubisa (gruzínsky Ubisi) je vesnice a středověký klášterní areál v regionu Imeretie, v Charagaulské municipalitě, přímo u silnice, která spojuje oblast Borjomi s Kutaisi. Klášter má kořeny v 9. století a jeho založení se spojuje se svatým Grigolem Chandztelim, zakladatelem klášterů v oblasti Tao-Klardžetie, a jeho žáky. Ubisa tak patří k nejstarší vrstvě gruzínského mnišství.

Součástí areálu je vedle kostela svatého Jiří i vysoká kamenná věž z 9. století, která sloužila jako obydlí i útočiště mnichů, a zbytky obranné zdi. Když sem přijedete, nečekejte velkolepý komplex jako Gelati – Ubisa je komorní, tichá a o to snáz na ni člověk zapomene, dokud nevejde dovnitř kostela.

Fresky mistra Damiana

Hlavním pokladem jsou fresky v kostele svatého Jiří. Vymaloval je ve 14. století, za vlády krále Jiřího V. Skvělého, malíř Damiane se svým žákem Gerasidzem. Damiane je jednou z mála středověkých gruzínských maleb, u které známe jméno autora, a to už samo o sobě je vzácnost.

Malby pokrývají stěny cyklem dvanácti velkých církevních svátků a scénami ze života svatého Jiří. Nejvíc obdivovaná bývá Poslední večeře, ale silný dojem dělá celý soubor jako celek – protáhlé postavy, jemná barevnost a klidné výrazy. Odborníci řadí Ubisu k nejlepším gruzínským příkladům byzantského paleologovského malířství, tedy stylu spojeného s pozdní érou Byzance. Na malé stavbě u venkovské silnice tak najdete umění evropského významu.

Svatý Jiří má pro Gruzii mimořádný význam – je patronem země a jeho jméno nese i anglický název Georgia. Že je právě jemu zasvěcený kostel v Ubise vyzdobený tak bohatým cyklem, není náhoda. Scény z jeho života, včetně slavného boje s drakem, patřily k oblíbeným námětům a malíř je zpracoval s citem pro pohyb i vyprávění. Když si prohlídku rozvrhnete tak, abyste postupovali podle jednotlivých výjevů, čtete v podstatě obrazovou knihu, jakou znali i negramotní věřící středověku.

Co znamená paleologovský styl

Termín „paleologovský“ zní učeně, ale skrývá se za ním docela konkrétní věc. Palaiologové byli poslední dynastií byzantských císařů a období jejich vlády, zhruba mezi lety 1261 a 1453, přineslo v malířství novou vlnu – postavy se protahují, kompozice jsou dynamičtější, tváře získávají větší výraz a hloubku. Tenhle styl se z Byzance šířil do celého pravoslavného světa a Ubisa je jedním z míst, kde ho vidíte v gruzínském provedení.

Damiane nebyl pouhým napodobitelem. Do byzantského kánonu vnesl místní cítění a jeho postavy mají zvláštní vnitřní klid. Proto se o Ubise mluví nejen jako o hezky vymalovaném kostele, ale jako o díle, které má své pevné místo v dějinách evropského středověkého umění. Vidět takovou věc v tichém venkovském prostředí, bez davů a bez pozlátka, je zážitek sám o sobě.

Grigol Chandzteli a kořeny kláštera

Za založením Ubisy stojí jedna z klíčových postav gruzínského mnišství, svatý Grigol Chandzteli, žijící na přelomu 8. a 9. století. Byl to zakladatel a organizátor klášterního života v oblasti Tao-Klardžetie na jihozápadě historické Gruzie a jeho žáci šířili mnišství dál po zemi. Ubisa je jedním z klášterů, které vzešly z tohoto proudu, a spojuje se i s podporou vládců té doby. Když tedy stojíte v areálu, díváte se na místo, jehož duchovní tradice sahá víc než tisíc let zpět.

Kamenná věž z 9. století, která se v areálu tyčí, k téhle rané éře patří. Sloužila jako obydlí i jako útočiště v nejistých dobách a spolu se zbytky zdí připomíná, že klášter nebyl jen místem modlitby, ale i pevným bodem v krajině.

Proč fresky přežily

Že se malby dochovaly v takové kvalitě, není samozřejmost. Ubisa ležela stranou hlavních tažení a velkých měst, což jí paradoxně pomohlo přečkat staletí válek. Fresky prošly restaurováním a dnes jsou chráněné jako součást gruzínského kulturního dědictví. I proto uvnitř narazíte na přísnější pravidla, pokud jde o focení a osvětlení – jde o křehké malby staré přes šest set let.

Cyklus dvanácti velkých svátků, který malby tvoří, byl standardní součástí výzdoby pravoslavných chrámů, ale málokde se dochoval tak celistvě jako tady. Když si necháte od správce nebo z knihy ukázat pořadí scén, začnete v malbách číst příběh liturgického roku – od Zvěstování přes Narození až po velké svátky Kristova života. Právě tahle úplnost dělá z Ubisy tak cenný soubor.

Buďme upřímní: zvenčí Ubisa nikoho nenadchne. Je to malý kamenný kostel u silnice, kolem pár stromů a věž. Kouzlo přijde ve chvíli, kdy vejdete dovnitř a oči si zvyknou na šero – teprve pak se ze stěn vynoří ty protáhlé postavy a pochopíte, proč se o Ubise mluví jedním dechem s velkými gruzínskými kláštery.

Jak se do Ubisy dostat

Ubisa leží přímo u silnice mezi Borjomi/Charagauli a Kutaisi, což z ní dělá snadnou zastávku cestou na západ Gruzie. Od města Charagauli je to asi 20 km, od Kutaisi zhruba hodina jízdy autem. Z Tbilisi počítejte na cestu asi 2,5 až 3 hodiny.

Nejjednodušší je vlastní nebo půjčené auto, protože pravidelná veřejná doprava přímo k Ubise je omezená. Kdo cestuje bez auta, může vzít marshrutku nebo vlak do Charagauli a odtud pokračovat taxíkem, případně požádat řidiče projíždějící marshrutky, aby ho vysadil u odbočky. Skvěle se Ubisa spojuje s návštěvou Národního parku Borjomi-Charagauli nebo s cestou do Kutaisi.

Kdy jet a jak se chovat uvnitř

Ideální je jaro a podzim, kdy je v Imeretii zeleno a počasí mírné; léto bývá vlhké a teplé, ale ve stínu stromů se dá vydržet. Kostel je posvátné místo, takže platí obvyklá etiketa: zakrytá ramena a kolena, ženy šátek přes vlasy, tichý hovor. Fotografování fresek bývá omezené nebo zpoplatněné a blesk je zakázaný – u maleb tohoto stáří to dává smysl, protože světlo urychluje jejich blednutí. Když je uvnitř správce, řiďte se jeho pokyny.

Vstup do areálu je obvykle volný, případný příspěvek na údržbu ale klášteru pomáhá. Na prohlídku samotného kostela vám bohatě stačí půl hodiny, ale zaslouží si, abyste u fresek chvíli postáli a nechali je na sebe působit.

Co spojit s Ubisou

Ubisa leží na trase mezi vnitrozemím Gruzie a Imeretií, takže se skvěle hodí jako zastávka na cestě ke Kutaisi. Druhé největší město Gruzie nabízí hned dvě velké památky: klášter Gelati, zapsaný na seznamu UNESCO, s vlastními proslulými mozaikami a freskami, a chrám Bagrati nad městem. Kdo Ubisu propojí s Gelati, uvidí během jednoho dne dva odlišné vrcholy gruzínského sakrálního umění – komorní venkovský klášter a velkolepé královské založení.

Blízko Ubisy se rozkládá také Národní park Borjomi-Charagauli, jeden z největších chráněných celků v Gruzii, s trekovými trasami napříč lesnatými horami. Kombinace kultury a přírody tu vyjde přirozeně: dopoledne fresky, odpoledne procházka lesem. Cestou přes Rikotský průsmyk, kterým vede hlavní silniční tepna spojující východ a západ země, se dá zastavit i u dalších drobných památek, které většina cestujících mine.

Praktické tipy na návštěvu

Ubisa je malá, takže si na ni nevyhrazujte celý den, ale ani ji neodbývejte pětiminutovou zastávkou. Ideální je zaparkovat u silnice, projít se tichým areálem s věží a pak vejít do kostela za freskami. Vezměte si vhodné oblečení do kostela a drobné pro případný příspěvek nebo poplatek za focení. Občerstvení přímo na místě nečekejte, doplňte si zásoby v Charagauli nebo cestou. A hlavně počítejte s tím, že největší hodnota Ubisy je uvnitř – zvenčí ji snadno přehlédnete, ale dovnitř se rozhodně zajděte podívat, jinak byste minuli to podstatné.

Za tu krátkou zajížďku z hlavní silnice dostanete něco, co se jinde v Gruzii těžko hledá: jméno malíře, celistvý cyklus fresek a klid venkovského kostela bez davů. Pokud sbíráte místa, kde umění a historie promlouvají silněji než turistický ruch, patří Ubisa přesně mezi ně. Je to zastávka, na kterou budete vzpomínat déle než na leckterou slavnější památku.

Časté otázky

Kdo namaloval fresky v Ubise?

Fresky v kostele svatého Jiří vytvořil ve 14. století malíř Damiane spolu se svým žákem Gerasidzem, a to za vlády krále Jiřího V. Skvělého. Damiane je jedním z mála jménem známých středověkých gruzínských malířů. Jeho malby patří k nejlepším gruzínským příkladům byzantského paleologovského stylu.

Jak se do Ubisy dostanu z Kutaisi?

Ubisa leží u silnice mezi Charagauli a Kutaisi, asi hodinu jízdy autem od Kutaisi. Nejpohodlnější je vlastní nebo půjčené auto, protože přímá veřejná doprava je omezená. Bez auta se dá dojet marshrutkou nebo vlakem do Charagauli a odtud pokračovat taxíkem. Ubisa se dobře pojí s výletem do Národního parku Borjomi-Charagauli.

Stojí Ubisa za zajížďku?

Pokud vás zajímají fresky a středověké umění, tak jednoznačně ano. Zvenčí je to nenápadný kostelík, ale uvnitř skrývá jeden z nejcennějších souborů maleb v celé Gruzii. Jako samostatný cíl daleké cesty možná ne, ale jako zastávka na trase mezi Borjomi či Charagauli a Kutaisi je to malý klenot, který se snadno mine.

Jak je Ubisa stará?

Klášter má kořeny v 9. století a jeho založení se spojuje se svatým Grigolem Chandztelim a jeho žáky. Kamenná věž v areálu pochází rovněž z 9. století. Slavné fresky v kostele svatého Jiří jsou ale mladší – vznikly ve 14. století. Ubisa tak spojuje ranou vrstvu gruzínského mnišství s vrcholným středověkým malířstvím.