Timotesubani: cihlový klášter u Borjomi

Timotesubani je cihlový klášterní chrám z počátku 13. století, který stojí v zalesněné boční soutěsce nad Borjomi a uvnitř skrývá jedny z nejkrásnějších fresek gruzínského zlatého věku. Leží zhruba 18 kilometrů od lázeňského Borjomi, turistů sem zabloudí málokdo, a právě proto je návštěva tak silná.

Co je Timotesubani

Hlavní stavbou komplexu je chrám Zesnutí Panny Marie, postavený za vlády královny Tamary (1184–1213), tedy v době, které Gruzínci dodnes říkají zlatý věk. Klášter nechal vybudovat mocný velmož z rodu, který kraji vládl, a stavba dodnes působí jako vzácný technický experiment. Zatímco naprostá většina středověkých gruzínských chrámů je z kamene, Timotesubani je vyzděný z pálené cihly. Ta dává fasádě teplý cihlově růžový tón, který se za odpoledního slunce rozzáří a odlišuje chrám od všeho, co jinde v zemi uvidíte.

Chrám má klasický půdorys vepsaného kříže s kupolí nesenou na vysokém bubnu. Když k němu dojdete lesní cestou, překvapí vás, jak je velký a jak sebejistě sedí v úzkém údolí. Kolem stojí zbytky dalších staveb, včetně menší kaple a pozůstatků klášterních zdí. Areál je znovu obydlený mnichy, takže se chovejte jako v živém klášteře, ne jako v muzeu pod širým nebem.

Proč zrovna cihla? Jižní Gruzie leží blízko oblastí, kde měla pálená cihla dlouhou tradici, a stavitelé Timotesubani ji dokázali využít nejen prakticky, ale i esteticky. Různé odstíny cihel a způsob jejich kladení vytvářejí na zdech jemnou kresbu, kterou u kamenných chrámů nenajdete. Když obejdete stavbu dokola, všimnete si, jak se zdivo mění podle světla; ráno působí střízlivě, k večeru téměř oranžově. Právě tahle hra materiálu dělá z Timotesubani stavbu, kterou si nespletete s žádnou jinou.

Fresky, kvůli kterým sem lidé jezdí

Skutečný poklad je uvnitř. Kompletní freskovou výzdobu chrámu datují historikové umění zhruba do let 1205 až 1220, tedy do jedné generace po dokončení stavby. Malby pokrývají stěny, klenby i buben kupole a překvapí bohatstvím scén i sytostí barev. Uvidíte tu klasický byzantsko-gruzínský program: Krista Pantokratora v kupoli, cyklus velkých svátků, výjevy ze života Panny Marie i řady světců.

Fresky prošly mezi lety 2000 a 2006 rozsáhlou konzervací, kterou vedli gruzínští i zahraniční restaurátoři, takže dnes vidíte malby v podstatně čitelnějším stavu než návštěvníci před dvaceti lety. I tak počítejte s tím, že interiér je šerý. Vezměte si pár minut, nechte oči přivyknout a teprve pak začnou vystupovat detaily tváří a rouch. Fotit uvnitř bez svolení nedoporučuju, blesk malbám škodí a mniši to neradi vidí.

Za pozornost stojí i to, jak jsou malby rozvržené. Program není náhodná sbírka výjevů, ale promyšlený celek, který vede oko odspoda nahoru, od pozemských scén ke Kristu v kupoli. Uměnovědci si na Timotesubani cení právě té vypravěčské bohatosti a neobvyklých ikonografických řešení, která se jinde v Gruzii tak často neobjevují. Nemusíte být odborník, aby vás zaujala živost gest a sytost modří a okrů, které se i po osmi stech letech drží překvapivě dobře. Když si sednete na lavici u zdi a necháte pohled bloudit, objevíte pokaždé nějaký nový detail.

Jak se do Timotesubani dostat

Výchozím bodem je Borjomi, kam z Tbilisi jezdí přímé marshrutky i vlak (cesta zhruba 2,5 až 4 hodiny podle spoje). Z Borjomi je to k odbočce na Timotesubani jen pár kilometrů směrem na Bakuriani. Nejjednodušší je vzít si z Borjomi taxi, které vás k chrámu doveze a případně počká; za cestu tam i zpět s čekáním počítejte orientačně kolem 30–40 GEL (asi 250–330 Kč), přesnou částku si vždy domluvte předem.

Levnější variantou je marshrutka směr Tsagveri nebo Bakuriani, vystoupit v obci Timotesubani a poslední úsek k chrámu dojít pěšky lesní cestou. Chůze zabere zhruba 15 až 20 minut do mírného kopce a je docela příjemná. Pokud máte půjčené auto, dojedete až téměř k areálu; poslední kus silnice bývá hrbolatý, ale osobní vůz to zvládne. Vstup do chrámu je zdarma.

Pár slov k načasování dne. Marshrutky v soutěsce nejezdí každou půlhodinu, takže pokud sázíte na veřejnou dopravu, zjistěte si čas posledního spoje zpět do Borjomi hned na začátku. Nechcete uvíznout v obci bez možnosti návratu. Když cestujete ve dvou nebo ve třech, taxi za okruh vyjde v přepočtu na osobu podobně jako marshrutka a ušetří vám spoustu čekání i nervů. Řidiči v Borjomi jsou na cestu k Timotesubani zvyklí a obvykle rádi počkají, než si chrám v klidu projdete.

Co spojit s návštěvou v okolí

Timotesubani se skvěle kombinuje s dalšími zastávkami v Borjomské soutěsce. Přímo v Borjomi si nenechte ujít minerální prameny v centrálním parku, kde teplou sirnatou vodu můžete ochutnat rovnou z kohoutku, a lanovku na vyhlídkový hřeben. Kousek dál začíná rozlehlý národní park Borjomi-Charagauli s dobře značenými treky, který patří k nejlepším pěším destinacím v zemi.

Nad údolím leží horské středisko Bakuriani, v zimě lyžařské, v létě příjemně chladné a zelené. Cestou z Borjomi do Bakuriani navíc projedete kolem úzkokolejné dráhy zvané Kukushka, jejíž historická motorová souprava se line lesem jako z jiné doby. Milovníci klášterů a kostelů si můžou k Timotesubani přidat i další sakrální památky kraje a udělat si z toho celodenní okruh.

Kousek od Timotesubani stojí i takzvaný Zelený klášter (Mtsvane monasteri) v zeleném, vlhkém údolí s potokem, který k němu neodmyslitelně patří. Je menší a méně honosný, ale právě proto působí intimně a s Timotesubani se dá pohodlně spojit do jedné zastávky. Pokud máte na region víc dní, vyplatí se posunout jižněji do Achalciche, prohlédnout si pevnost Rabati a dojet až k jeskynnímu městu Vardzia. Z Borjomské soutěsky se tak stane přirozená vstupní brána k celé škále památek jihu Gruzie.

Kdy je nejlepší čas jet

Nejhezčí je Timotesubani od pozdního jara do začátku podzimu. V květnu a červnu je les kolem chrámu svěže zelený, v září a říjnu se barví do zlata a teploty jsou příjemné na chůzi. Léto v samotném údolí bývá mírnější než v nížině, protože jste už v jisté nadmořské výšce. V zimě sem dojedete taky, silnice se udržuje kvůli Bakuriani, ale počítejte se sněhem, kratšími dny a chladem uvnitř nevytápěného chrámu.

Ať přijedete kdykoli, snažte se trefit dopoledne nebo brzké odpoledne. Interiér je bez oken plných světla, takže za jasného dne uvidíte fresky nejlépe, když slunce stojí vysoko. O víkendech tu bývá o něco víc místních poutníků, ve všední den máte chrám často jen pro sebe.

Pokud plánujete cestu kolem některého z pravoslavných svátků, počítejte s tím, že v klášteře může probíhat bohoslužba a přijede víc lidí. Není to překážka, spíš naopak, uvidíte Timotesubani jako živé duchovní místo, ne jen jako památku. Jen buďte ohleduplní, ztlumte hlas a fotoaparát nechte v tašce. Zpěv, který se v takové chvíli nese kupolí pod osm set let starými freskami, je zážitek, na jaký se nezapomíná.

Když jsem tam dorazil za mrholení, mnich mi beze slova podal svíčku a ukázal nahoru do kupole. Pár minut jsem jen stál a koukal, jak se z šera pomalu vynořuje Kristova tvář. Timotesubani se nespěchá, dopřejte mu aspoň hodinu.

Praktické tipy na závěr

Vezměte si oblečení přes ramena a kolena, jde o živý klášter a u vchodu bývají k dispozici šátky i zástěry pro ženy. Hotovost s sebou, i kdyby jen na taxi a případný příspěvek na svíčky; kartou tu nezaplatíte. V obci nečekejte restauraci ani obchod, najezte se a doplňte vodu v Borjomi. Signál v soutěsce kolísá, takže si trasu a spoje raději stáhněte offline dopředu.

Na fresky se hodí malá čelovka nebo dobrá baterka v telefonu, ať si můžete v šeru prohlédnout detaily, které by vám jinak unikly. Svítit ale opatrně a nikdy ne přímo do tváře modlícím se lidem. Dobré boty oceníte na lesní cestě, po dešti bývá blátivá. A počítejte s tím, že samotná prohlídka je krátká, takže pokud jedete jen kvůli Timotesubani, spojte ho s Borjomi nebo Bakuriani, ať se vám dlouhá cesta z Tbilisi vyplatí.

Pokud jedete bez auta, domluvte si s taxikářem pevnou cenu za okruh Borjomi–Timotesubani a případně přidejte i zelený klášter Mtsvane nedaleko odtud. Vyjde vás to levněji než dvě samostatné jízdy a ušetříte spoustu čekání. A hlavně nespěchejte, největší kouzlo Timotesubani je v tom tichu kolem.

Časté otázky

Kolik stojí vstup do Timotesubani?

Vstup do chrámu je zdarma, klášter nevybírá žádné vstupné. Náklady tvoří jen doprava z Borjomi, tedy taxi za orientačně 30–40 GEL (asi 250–330 Kč) za okruh s čekáním, nebo pár lari za marshrutku. Můžete přispět na svíčky nebo do pokladničky, ale nikdo to od vás nevyžaduje. Mějte s sebou hotovost, kartou tu nezaplatíte.

Jak daleko je Timotesubani od Borjomi?

Obec Timotesubani leží asi 18 kilometrů jihovýchodně od Borjomi, po silnici směrem na Bakuriani. Taxíkem to trvá zhruba půl hodiny, marshrutkou o něco déle. Od zastávky v obci k samotnému chrámu vede ještě krátká lesní cesta, kterou dojdete pěšky za 15 až 20 minut. Autem dojedete téměř až k areálu.

Vyplatí se Timotesubani vidět, když neznám gruzínské umění?

Rozhodně ano. I bez znalosti ikonografie na vás dýchne atmosféra tichého horského kláštera a barevnost fresek zaujme každého. Cihlová stavba je navíc v Gruzii rarita, takže i zvenčí je co obdivovat. Pokud vás fresky chytnou, přidejte si k tomu další kláštery kraje a uděláte si vlastní malý okruh po středověké Gruzii.

Dá se Timotesubani spojit s Borjomi a Bakuriani v jednom dni?

Ano a je to ideální plán. Dopoledne prozkoumáte prameny a park v Borjomi, kolem poledne zajedete k Timotesubani a odpoledne vyjedete do chladného Bakuriani. Vše je na jedné ose v délce necelých 40 kilometrů. S autem nebo domluveným taxíkem to zvládnete v pohodě, na marshrutky si nechte víc času kvůli návaznostem.