Trhy a bazary v Gruzii

Gruzínské trhy nejsou jen místo, kde se nakupuje – jsou to malé divadelní scény, kde se smlouvá, ochutnává a klábosí. Jestli chcete pochopit, jak Gruzie žije a co jí, zajděte na bazar dřív než do muzea.

V následujícím průvodci projdeme ty nejlepší tržnice od Tbilisi přes Kutaisi až po venkovské stánky u silnic. U každého trhu píšu, co tam najdete, kdy tam jít a na co si dát pozor, ať už chcete nakoupit koření na cestu domů, nebo si jen prohlédnout sovietské starožitnosti. Trhy jsou navíc skvělé místo, jak potkat obyčejné Gruzíny mimo turistické trasy a ochutnat věci, které se do restaurací často ani nedostanou.

Dezerter Bazaar – největší tržnice Tbilisi

Dezerter Bazaar u Staničního náměstí (Station Square) je největší potravinový trh v hlavním městě a pro mě osobně nejlepší úvod do gruzínské kuchyně. Jméno má z dob první světové války, kdy tu prý vojáci prodávali své zbraně a uniformy, aby nemuseli na frontu. Dnes je to spletitá změť krytých hal a pouličních stánků rozprostřená přes několik bloků mezi nádražím a stadionem Dinamo.

Najdete tu hory sýrů sulguni a imeruli, sudy nakládané zeleniny, pyramidy koření, sušené ovoce, čerstvé bylinky i celé řady s masem a rybami. V jedné uličce visí desítky provazů čurčchely, ve vedlejší se vrší granátová jablka a tklapi – tenké listy ze sušeného ovocného pyré. Je to místo, kde se dá utratit pár lari a odejít s taškou plnou zásob na týden.

Otevřeno bývá zhruba od sedmi ráno do pěti odpoledne, ale choďte spíš dopoledne – to je zboží nejčerstvější a stánkaři nejsdílnější. Vezměte si drobné v lari, protože kartou tu skoro nikdo neplatí. A připravte se na tlačenici: v hlavních chodbách je rušno, batoh si dejte dopředu a kabelku zapněte. Není to nebezpečné, jen prostě živo.

Suchý most – bleší trh a starožitnosti

Suchý most (Dry Bridge, gruzínsky Mšrali chidi) je pravý opak Dezerteru. Místo jídla tu leží na dekách rozložená celá jedna epocha: sovietské odznaky, staré fotoaparáty, gramofonové desky, medaile, porcelán, hodinky, samovary i knihy v azbuce. Je to nejlepší místo v Tbilisi na retro suvenýry a starožitnosti a zároveň příjemná procházka podél řeky Kury pod stromy.

Oficiálně bývá otevřeno kolem desáté až páté, ale reálně se trh zaplní až o víkendu dopoledne, kdy dorazí i prodavači s tím nejzajímavějším zbožím. Kousek dál, směrem k parku Deda Ena, navazuje sekce s obrazy a rukodělnými výrobky místních umělců – tady koupíte originální suvenýr, který nenajdete v žádném obchodě. Smlouvání se tu očekává; první cena je skoro vždy nadhodnocená, hlavně když prodavač pozná turistu.

Pozor u starožitností na jednu věc: vývoz opravdu starých ikon, mincí nebo předmětů starších zhruba padesáti let může teoreticky narazit na celní pravidla. U běžných odznaků a bižuterie to neřešte, u něčeho, co vypadá vzácně, se radši zeptejte prodejce nebo si nechte účtenku.

Eliava – bazar, kde koupíte úplně všechno

Eliava je obří tržiště s nářadím, autodíly, elektronikou a stavebninami na okraji centra. Turisté sem chodí málokdy, a přesně proto stojí za to. Je to labyrint garáží a stánků, kde seženete cokoli od šroubku po ojetou pračku, a dobře tu ucítíte tep pracovního Tbilisi. Pokud vás baví pozorovat, jak město opravdu funguje, dejte si tu ráno kávu z okénka a chvíli se jen dívejte, jak řemeslníci shánějí materiál a smlouvají o cenách.

Pro cestovatele má Eliava jednu praktickou hodnotu: když se vám něco rozbije – trhací batoh, adaptér, boty – tady to buď opraví, nebo levně nahradí. Cestou po Gruzii jsem tu jednou koupil náhradní karimatku za pár lari, když mi ta původní praskla.

Zelený bazar v Kutaisi

Když se přesunete do západní Gruzie, nevynechte Zelený bazar (Green Bazaar) v Kutaisi. Leží v historické čtvrti na pravém břehu řeky Rioni mezi ulicemi Paliašvili a Lermontov a patří k největším krytým tržnicím v zemi. Otevřeno má denně zhruba od devíti do sedmi večer a rozkládá se přes dvě patra.

Region Imeretie je koření a sýrů plný, takže tu narazíte na modrou pískavici (chmeli suneli), svanetskou sůl, sušenou měsíčkovou nať i domácí adžiku. Ochutnejte čerstvou čurčchelu – tu šňůru oříšků máčenou ve zhoustlém hroznovém moštu, která na první pohled vypadá skoro jako uzenina. Ceny jsou tu výrazně nižší než v turistickém Tbilisi a atmosféra klidnější. Prodavačky vám rády uříznou plátek sýra na ochutnání, i když nakonec nic nekoupíte.

Trhy v Batumi a na venkově

V přímořském Batumi funguje krytá tržnice s ovocem, sýry a rybami z Černého moře; v sezoně tu koupíte místní mandarinky a feijou, po které Adžárie voní od podzimu do zimy. Skutečné poklady ale často leží u silnic na venkově, kde farmáři prodávají med, víno v petkách, sušené ovoce a domácí sýr rovnou ze dvora.

Cena bývá dohoda, kvalita překvapivě vysoká a k tomu dostanete úsměv a někdy i pozvání ochutnat čachu. Na cestě Kachetií jsem u jednoho stánku koupil litr domácího saperavi levněji než kávu v Tbilisi a dodnes toho nelituju. Kupujte ale s rozumem: víno v petce vydrží pár dní, na dlouhou cestu domů se nehodí.

Jak na trzích nakupovat

Pár praktických rad, které mi ušetřily peníze i nervy. Noste hotovost v malých bankovkách, protože rozměnit padesátku bývá problém. Smlouvat se sluší hlavně u suvenýrů a starožitností, u jídla méně – tam jsou ceny většinou pevné a férové. Nebojte se ukázat prstem a ochutnat; sýr i čurčchelu vám rádi ukrojí.

Jestli chcete odvézt domů koření nebo víno, kupte ho radši tady než v suvenýrových obchodech na turistických třídách, kde je za dvojnásobek. A pár slov gruzínsky nebo rusky otevírá dveře i peněženky prodavačů – stačí pozdravit „gamardžoba" a poděkovat „madloba" a hned je jednání vlídnější. Základní matematika k orientaci: 1 EUR jsou zhruba 3 lari, takže když něco stojí 15 lari, jde asi o pět eur čili něco přes sto korun.

Na co si dát pozor

Gruzínské trhy jsou v jádru přátelské a bezpečné, ale pár drobností se hodí hlídat. V tlačenici hlavních hal dávejte pozor na cennosti a peněženku – kapsáři jsou vzácní, ale v davu se stát může cokoli. U turistů občas prodavač „zapomene" vrátit správně nebo naúčtuje o kousek víc, takže si drobné počítejte hned u pultu. A když si necháváte vážit, koukejte na váhu; poctivost je pravidlem, ale kontrola nikoho neurazí. O dalších nástrahách, na které v Gruzii narazíte, píšu podrobně v samostatném článku o turistických podvodech.

Kolik co stojí a kde se najíst

Trhy patří k nejlevnějším místům v Gruzii. Orientačně počítejte s cenou kolem 15–25 lari za kilo dobrého sýra sulguni, pár lari za velký svazek bylinek a 2–4 lari za jednu čurčchelu; ceny se liší podle sezony a regionu, takže berte tyhle částky jen jako vodítko. Kilo granátových jablek nebo mandarinek na podzim koupíte za pár lari, med za 20–30 lari podle druhu.

Kolem velkých tržnic navíc vždycky funguje pár malých jídelen a okének, kde se najíte za pakatel. U Dezerteru si dáte čerstvé chačapuri přímo z pece nebo talíř chinkali levněji než kdekoli v centru. Je to takové nepsané pravidlo gruzínských bazarů: kde se prodává jídlo, tam se dá i najíst, a chutná to obvykle skvěle, protože suroviny mají pár metrů od pultu.

Praktické tipy na závěr

Vezměte si na trh vlastní plátěnou tašku nebo batoh; igelitky sice dostanete, ale málokdy vydrží náklad melounů a lahví. Fotit se dá skoro všude, jen se u portrétů prodavačů radši nejdřív očima zeptejte a usmějte – většina nemá problém, ale slušnost potěší. A když narazíte na stánek, který vám padne do oka, nespěchejte s nákupem hned; obejděte okolí, porovnejte a vraťte se. Zboží nikam neuteče a vy budete mít lepší přehled o cenách.

Nejlepší koření jsem nikdy nekoupil u prvního stánku. Projděte celou uličku, ochutnejte na dvou třech místech a teprve pak vytáhněte peněženku – rozdíl v ceně i kvalitě u chmeli suneli bývá překvapivě velký.

Časté otázky

Kdy je nejlepší čas jít na tbiliský bazar?

Na potravinový Dezerter Bazaar choďte dopoledne, ideálně mezi osmou a jedenáctou, kdy je zboží nejčerstvější a stánkaři mají čas. Bleší trh na Suchém mostě naopak ožívá až o víkendu kolem jedenácté, kdy dorazí nejvíc prodejců starožitností. Obojí stihnete za jedno dopoledne, protože jsou od sebe jen pár minut chůze podél řeky.

Dá se na trzích platit kartou?

Většinou ne. Trhy fungují na hotovost v lari, takže si vezměte dost drobných. Bankomatů je v centru Tbilisi dost (Bank of Georgia, TBC), ale u stánku vytahovat kartu nečekejte. Menší bankovky navíc oceníte při smlouvání – snáz se domluvíte na kulaté částce a prodavač nemusí shánět nazpět.

Smlouvá se v Gruzii běžně?

U starožitností, suvenýrů a rukodělných výrobků ano a očekává se to. Klidně nabídněte dvě třetiny první ceny a potkáte se někde uprostřed. U jídla, koření a sýrů se smlouvá málo – ceny bývají pevné a poctivé, takže tam spíš porovnávejte kvalitu mezi stánky, než abyste tlačili cenu dolů.

Co si z trhu odvézt domů?

Nejlepší jsou trvanlivé věci: koření (chmeli suneli, svanetská sůl), sušené ovoce, čurčchela, domácí víno nebo čacha. Ze Suchého mostu si odvezete sovietské odznaky, staré pohlednice nebo drobný porcelán. Čerstvý sýr přes celní kontrolu do EU vozit nezkoušejte – živočišné produkty tam mají omezení, takže si ho radši užijte na místě.