Slavní Gruzíni, které možná znáte

Gruzie je malá země, ale dala světu překvapivě dlouhou řadu velkých jmen – od středověké královny, za níž zažila zlatý věk, přes básníka, kterého tu zná každý nazpaměť, až po diktátora, jehož jméno nese temnou stránku 20. století. A pak jsou tu současné hvězdy fotbalu a hudby, které Gruzii proslavují dnes. Pojďme si projít ty nejzajímavější napříč staletími.

Královna Tamar: panovnice zlatého věku

Když se řekne velikost Gruzie, myslí se tím obvykle doba královny Tamar na přelomu 12. a 13. století. Za její vlády dosáhla země největšího rozmachu, rozšířila hranice, rozkvetlo umění a literatura. Tamar byla první ženou, která vládla Gruzii jako samostatná panovnice, a lidé ji dodnes uctívají jako krále Tamar – gruzínština pro ni používala mužský titul, aby vyjádřila, že vládla plnoprávně, ne jako pouhá manželka krále.

Pravoslavná církev ji kanonizovala jako svatou a její tvář znáte z fresek v horských klášterech, třeba v Betanii. Tamar spojuje to, co Gruzíni obdivují nejvíc: sílu, zbožnost a péči o kulturu. Právě na jejím dvoře tvořil i největší gruzínský básník. O tom, jak se prolíná gruzínská svatost s dějinami, píšeme v článku gruzínští svatí a světice.

Šota Rustaveli: národní básník

Jestli existuje kniha, kterou zná v Gruzii úplně každý, je to Muž v tygří kůži (Vepchistkaosani) od Šoty Rustaveliho. Tenhle epos z 12. století, napsaný právě za vlády královny Tamar, je vrcholem gruzínské literatury a pro Gruzíny něčím jako pro nás Máj a Babička dohromady. Verše z něj lidé citují zpaměti a mladí je dostávají darem ke svatbě. Dílo bylo přeloženo do desítek jazyků včetně češtiny a dodnes se z něj v gruzínských školách povinně učí.

O samotném Rustavelim se toho ví málo a kolem jeho života koluje víc legend než faktů, ale jeho jméno nese hlavní tbiliská třída, metro i řada institucí. Muž v tygří kůži je rytířský příběh o přátelství, věrnosti a lásce, tedy o hodnotách, na kterých gruzínská kultura stojí. Když projdete po Rustaveliho třídě v centru, procházíte srdcem města popsaného v průvodci po Tbilisi.

Ilia Čavčavadze: otec národa

Mezi Gruzíny má obrovskou úctu Ilia Čavčavadze, spisovatel, novinář a politik 19. století, kterému se říká „otec národa“ nebo „nekorunovaný král Gruzie“. V době ruské nadvlády probouzel gruzínské národní vědomí, bránil jazyk a literaturu a stál u zrodu moderního gruzínského nacionalismu v tom nejlepším smyslu slova. V roce 1907 byl zavražděn a pravoslavná církev ho později kanonizovala jako svatého Iliu Spravedlivého.

Vedle něj bývá jmenován básník Akaki Cereteli a ve 20. století Galaktion Tabidze, jehož lyrika je pro Gruzíny tím, čím je pro nás poezie Wolkera nebo Seiferta. Gruzínská literatura je stará a bohatá a tihle autoři ji drží pohromadě napříč staletími. Souvislost mezi literaturou a vírou rozebíráme i v článku gruzínští svatí a světice.

Stalin: nejtěžší kapitola

Nejslavnějším a zároveň nejtemnějším Gruzínem v dějinách je bezpochyby Josif Stalin, vlastním jménem Ioseb Džugašvili, narozený roku 1878 ve městě Gori. Sovětský diktátor, který vládl přes dvě desetiletí, nese odpovědnost za smrt milionů lidí – za velký teror, hladomory, deportace celých národů a gulagy. Není důvod to jakkoli zlehčovat: byl to jeden z největších zločinců 20. století a jeho oběti se počítají na miliony.

Vztah Gruzínů k němu je rozporuplný a citlivý. V rodném Gori dodnes stojí muzeum, které řada návštěvníků kritizuje za to, že Stalinovy zločiny dostatečně nepřipomíná. Většina dnešních Gruzínů se od něj distancuje, ale mezi starší generací najdete i ty, kdo v něm vidí „silného vůdce“. Pro cestovatele je Gori zajímavou, byť nepohodlnou zastávkou; víc o městě a okolí najdete v článku Mccheta a Gori.

V muzeu v Gori mě nejvíc zarazilo, co tam chybí. Nádherně nasvícené sály oslavují Stalinovu kariéru, ale o milionech obětí se dozvíte sotva pár vět. Berte to jako připomínku, že vyrovnávat se s vlastní minulostí je těžké všude – i v zemi, kterou si jinak zamilujete.

Katie Melua a Nino Katamadze: hlasy Gruzie

Z novější doby zná jméno Katie Melua i spousta Čechů, aniž by tušili, že je Gruzínka. Narodila se roku 1984 v Kutaisi, jako dítě se s rodinou přestěhovala do Británie a stala se z ní jedna z nejúspěšnějších britských zpěvaček své generace. Písně jako „Nine Million Bicycles“ nebo „The Closest Thing to Crazy“ znělo z rádií po celé Evropě. Ke svým gruzínským kořenům se hlásí a několikrát v zemi vystupovala. Její cesta z kavkazského Kutaisi až na britské hitparády je sama o sobě příběhem o tom, jak talentovaní Gruzíni prorazili ve světě navzdory skromným začátkům.

Doma je pak legendou jazzová zpěvačka Nino Katamadze se svou kapelou Insight. Její syrový, emotivní hlas a spojení jazzu s gruzínskou lidovou hudbou z ní udělaly hvězdu daleko za hranicemi Gruzie. Jestli chcete pochopit gruzínskou hudbu, začněte u ní – a u vícehlasého zpěvu, o kterém píšeme v článku gruzínská mentalita a pohostinnost.

Chviča Kvaratskhelia a fotbalová horečka

Dnešní gruzínskou celebritou číslo jedna je bezesporu fotbalista Chviča Kvaratskhelia, narozený roku 2001 v Tbilisi. Křídelník, kterému fanoušci přezdívají „Kvaradona“, prorazil v italském Neapoli, se kterým získal mistrovský titul, a na začátku roku 2025 přestoupil do Paris Saint-Germain. Hned v prvním roce s pařížským klubem vyhrál Ligu mistrů a stal se jednou z největších hvězd evropského fotbalu.

Pro malou Gruzii je to obrovská věc. Kvaratskhelia dovedl národní tým poprvé v historii na mistrovství Evropy a v zemi kolem něj panuje skutečná horečka – jeho dres uvidíte na dětech po celé zemi. Fotbal a ragby jsou v Gruzii národními vášněmi a Kvaratskhelia je jejich živoucím symbolem. Když hraje reprezentace, ulice Tbilisi ztichnou a všichni sedí u obrazovek.

Sportovní legendy: od šachovnice po činku

Gruzie je na svou velikost sportovní velmoc. V šachu má úplnou legendu – Nonu Gaprindašvili, která se stala historicky první ženskou velmistryní a dlouhá léta držela titul mistryně světa. Gruzínská ženská šachová škola patřila za sovětské éry k nejlepším na světě a Gaprindašvili je dodnes ikonou.

Ve vzpírání kraluje Laša Talachadze, olympijský vítěz a několikanásobný světový rekordman v supertěžké váze, jeden z nejsilnějších mužů planety. A basketbalové fanoušky potěší jméno Zaza Pačulia, který si v NBA zahrál po boku největších hvězd a získal s Golden State Warriors dva tituly. Na tak malou zemi je to pozoruhodná sbírka šampionů.

Zvláštní kapitolou je ragby, které je v Gruzii po fotbale nejpopulárnějším týmovým sportem. Národní tým přezdívaný „Lelos“ patří mezi nejlepší evropské celky mimo tradiční velmoci a pravidelně hraje na mistrovství světa. Gruzínská síla v silových sportech – zápase, judu, vzpírání a ragby – souvisí s tamní mužskou kulturou fyzické zdatnosti a cti, kterou symbolizuje i tradiční oděv čocha.

Umělci, kteří přesáhli hranice

Kdo se zajímá o film a tanec, narazí na další gruzínská jména. Choreograf George Balanchine, jeden z nejvlivnějších tvůrců baletu 20. století a spoluzakladatel newyorského baletu, se narodil jako Giorgi Balančivadze do gruzínské rodiny. A doma je nesmrtelnou legendou Vachtang Kikabidze, herec a zpěvák, kterého proslavil sovětský film Mimino a který se ve stáří stal i výrazným hlasem gruzínského vlastenectví.

Zvláštní místo patří malíři Nikovi Pirosmanimu, samoukovi z přelomu 19. a 20. století, jehož naivní obrazy gruzínských hostin a zvířat se staly symbolem národního umění. Za života žil v chudobě, dnes se jeho plátna prodávají za miliony a jeho podpis nese gruzínská kultura jako klenot. Chcete-li poznat zemi, ze které tihle lidé vzešli, začněte u top 15 míst v Gruzii.

Z filmového světa stojí za zmínku i režisér Sergej Paradžanov, jedna z nejoriginálnějších osobností sovětské kinematografie, který se narodil v Tbilisi do arménské rodiny a k městu ho poutal celý život. Gruzie se historicky pyšní silnou filmovou školou a tbiliské filmové studio dalo vzniknout řadě snímků, které dnes patří ke klasice. Ať už jde o malíře, režiséry, nebo tanečníky, spojuje je jedno: dokázali z malé kavkazské země vykročit na světovou scénu, aniž by ztratili svou gruzínskou tvář.

Časté otázky

Kdo je nejslavnější Gruzín historie?

Z hlediska světové známosti je to bohužel Josif Stalin, narozený v Gori roku 1878. Z pozitivních postav to bývá královna Tamar, za jejíž vlády zažila Gruzie zlatý věk, a básník Šota Rustaveli, autor národního eposu Muž v tygří kůži. Dnes zemi ve světě nejvíc proslavuje fotbalista Chviča Kvaratskhelia.

Je Katie Melua opravdu Gruzínka?

Ano. Narodila se v roce 1984 v gruzínském Kutaisi a jako dítě se s rodinou přestěhovala do Británie, kde se stala jednou z nejúspěšnějších zpěvaček. Ke svým gruzínským kořenům se otevřeně hlásí a v zemi několikrát vystupovala. Mnoho posluchačů přitom netuší, že jejich oblíbená britská zpěvačka pochází z Kavkazu.

Za co je slavný Chviča Kvaratskhelia?

Je to gruzínský fotbalista narozený roku 2001, křídelník přezdívaný „Kvaradona“. Prorazil v Neapoli, se kterou získal italský titul, a v roce 2025 přestoupil do Paris Saint-Germain, s nímž hned vyhrál Ligu mistrů. Dovedl také gruzínský národní tým poprvé v historii na mistrovství Evropy a je dnešní sportovní hvězdou země.

Jak se Gruzíni dívají na Stalina?

Rozporuplně. Většina dnešních Gruzínů se od něj distancuje a odsuzuje jeho zločiny, ale mezi částí starší generace přežívá obraz „silného vůdce“. V rodném Gori mu je věnované muzeum, které bývá kritizováno za to, že jeho odpovědnost za miliony obětí dostatečně nepřipomíná. Téma zůstává citlivé.