Objev Gruzie

Nezávislý český průvodce po Gruzii — Tbilisi, hory, víno a moře

Regiony

Gruzínská keramika a nádoby kvevri

Gruzínská keramika od osm tisíc let starých vinařských nádob kvevri po talíře a džbány. Kde ji v Tbilisi a Kachetii vidět, za kolik ji koupit a jak ji dovézt domů celou.

Tradiční hliněné nádoby kvevri zakopané po hrdlo v podlaze vinného sklepa v Kachetii
Foto: Tomasz Przechlewski / Wikimedia Commons, CC BY 2.0

Gruzínská keramika stojí na jedné obří nádobě zakopané v zemi – kvevri, hliněném vejci, ve kterém Gruzínci dělají víno už osm tisíc let. Vedle ní ale existuje celá živá tradice hrnčířství, od talířů a džbánů po pící rohy, kterou si můžete přivézt domů.

Osm tisíc let hrnčířské tradice

Gruzie patří k nejstarším hrnčířským oblastem světa. Archeologové tu našli keramické nádoby staré přes osm tisíc let a v některých z nich byly stopy po víně z hroznů – jde o vůbec nejstarší doložené vinařství na světě. Hlína a víno tak jdou v Gruzii ruku v ruce od samého počátku a keramika není okrajové řemeslo, ale páteř zdejší hmotné kultury.

Země má pro hrnčířství ideální podmínky: dostatek kvalitní jílovité hlíny hlavně v nížinách Kachetie a Imeretie. Během staletí se ustálily místní tvary, techniky pálení i způsoby glazování, které se předávaly v rodinách. I dnes, kdy se běžné nádobí dávno kupuje v obchodě, drží řemeslné hrnčířství pevné místo – jednak kvůli výrobě kvevri, jednak díky oživenému zájmu o ruční design a autentické suvenýry.

Kvevri: srdce gruzínské keramiky

Když se řekne gruzínská keramika, myslí se tím nejčastěji kvevri – obrovská vejčitá nádoba z pálené hlíny, ve které se kvasí a zraje víno. Kvevri se zakope po hrdlo do země, naplní rozdrcenými hrozny i se slupkami a stopkami a nechá se kvasit. Země kolem drží stálou teplotu a vejčitý tvar pomáhá přirozené cirkulaci, takže kvasnice a pevné podíly klesají ke špičce dna. Je to metoda stará zhruba 8 000 let a UNESCO ji v roce 2013 zapsalo na seznam nehmotného kulturního dědictví.

Vyrobit velké kvevri je čiré mistrovství. Hrnčíř nádobu staví po vrstvách celé týdny, aby stěny nepopraskaly, a pak ji vypaluje v obří peci na velmi vysokou teplotu. Vnitřek se natírá včelím voskem, který póry částečně utěsní, ale nechá hlínu „dýchat". Právě dlouhý kontakt se slupkami v kvevri dává gruzínským bílým vínům jejich charakteristickou jantarovou barvu a tříslovitou chuť – odtud pochází pojem oranžové (amber) víno, které se dnes proslavilo po celém světě. Nádoba se po kvašení uzavře, zaleje se hlínou nebo vodou a víno v ní zraje celé měsíce, někdy až do jara. Největší kvevri pojmou i několik tisíc litrů a jsou tak velká, že se s hotovým vínem prakticky nedají hýbat – proto zůstávají zakopaná v marani, tradiční vinné sklepní místnosti. Řemeslo dnes drží jen hrstka rodin, hlavně v Kachetii a v Imeretii; opravdový mistr kvevri je vzácnost.

Zajímavé je, že poptávka po kvevri v posledních letech roste i za hranicemi Gruzie. Jak se metoda kvašení v hlíně proslavila mezi vinaři po celém světě, začaly se kvevri vyvážet do Itálie, Francie i jinam, kde experimentální vinaři chtějí dělat víno „gruzínským způsobem". Pro pár zdejších hrnčířských rodin to znamená, že staré řemeslo najednou dostalo nový, docela nečekaný trh – a že mistrovství, které málem vymřelo, má zase budoucnost.

Nejen kvevri: talíře, džbány a keramika na stůl

Kvevri je hvězda, ale gruzínské hrnčířství je mnohem širší. Na trzích a v dílnách narazíte na hliněné džbány na víno (doki a čančchi), misky, talíře, hrnce na vaření a tradiční pící nádoby. Typická užitková keramika bývá jednoduchá, hnědá až červená podle hlíny, často jen s prostou glazurou a rytým vzorem. Není to křiklavá dekorace; krása je v poctivém tvaru a v tom, že věci opravdu slouží.

Zvláštní kapitolou jsou pící rohy kanci – i když se dnes vyrábějí spíš z rohu než z hlíny, patří k stejné stolní tradici a na keramických trzích je potkáte také. K vínu se ostatně váže i většina zdejší keramiky: nádoby na kvašení, na zrání, na servírování i na pití vznikly proto, aby posloužily gruzínskému vínu a hostině zvané supra.

V posledních letech ožila i umělecká a designová keramika. Mladí gruzínští keramici otevírají v Tbilisi studia, kde míchají tradiční tvary s moderní glazurou, a jejich misky nebo šálky patří k nejhezčím současným suvenýrům, jaké odsud můžete přivézt. Když hledáte něco autentického a zároveň použitelného, tohle je dobrá volba. Řada těchto studií navíc pořádá keramické kurzy pro veřejnost, kde si za pár hodin zkusíte vytočit vlastní misku na hrnčířském kruhu – hezký zážitek do deštivého tbiliského odpoledne a k tomu si odvezete vlastnoručně udělaný suvenýr.

Malé „stolní kvevri" nebo dekorativní miniaturu si klidně kupte jako suvenýr, ale nenechte si nakukat, že v deseticentimetrové nádobě uděláte doma víno. Opravdové kvevri má stovky až tisíce litrů a musí být zakopané v zemi kvůli teplotě. Suvenýrová verze je hezká připomínka řemesla, ne funkční vinařská nádoba.

Kde keramiku v Gruzii vidět a koupit

Na skutečná zakopaná kvevri se nejlíp podíváte ve vinařství. Kdekoli v Kachetii vás v tradičním marani pustí k řadě hrdel čnících ze země a vysvětlí celý proces; některé statky předvedou i výrobu. Historická kvevri uvidíte také v klášterech (třeba v Ikalto u Telavi), kde se víno dělalo po staletí. Je to zážitek, který vám metodu přiblíží líp než jakýkoli popis.

Užitkovou a dekorativní keramiku na koupení najdete nejsnáz v Tbilisi. Klasika je bleší trh Suchý most (Dry Bridge), kde se dá probrat starší i nová keramika, a přilehlé stánky v parku. Pro modernější kousky zajděte do designových obchůdků a keramických studií ve čtvrtích jako Sololaki nebo na ulici Erekle II. Mimo hlavní město mají keramické dílny například ve Šrosze u Kutaisi, což je vesnice proslulá hrnčířstvím.

Právě Šroša stojí za odbočku, pokud jedete po hlavní silnici mezi Tbilisi a Kutaisi. Podél cesty tu stojí desítky stánků, kde místní rodiny prodávají vlastní keramiku – od obřích zahradních nádob po malé misky a hrnky, často za znatelně nižší ceny než v Tbilisi. Je to jedno z mála míst, kde nakoupíte přímo od výrobce a někdy uvidíte i hrnčíře při práci. Počítejte s hotovostí, kartu tu nikdo nevezme.

Za zmínku stojí i to, že řada vinařství dnes prodává keramiku spolu s vínem. Když si na statku v Kachetii dáte ochutnávku, nezřídka si můžete odvézt i džbán nebo pící misku od stejné rodiny. Spojíte tím nákup suvenýru s degustací a máte jistotu, že jde o místní ruční práci, ne o importované zboží z trhu.

Kolik to stojí a jak vybírat

Ceny hodně závisí na velikosti a na tom, jestli jde o ruční práci, nebo o sériový suvenýr. Menší miska nebo šálek vyjde orientačně na 15 až 40 GEL (zhruba 130 až 350 Kč), hezký ručně dělaný talíř nebo džbán klidně na 50 až 150 GEL a víc. Dekorativní suvenýrové mini-kvevri stojí pár desítek lari. Autorská designová keramika z tbiliských studií je dražší, ale kvalitou i originalitou to obvykle stojí za to.

Při výběru mrkněte na pár věcí. Poctivá užitková keramika má rovnoměrnou glazuru bez odprýskaných míst a nádoba stojí rovně. U talířů a misek, ze kterých chcete jíst, se ujistěte, že jsou glazované i uvnitř a určené pro potraviny. A smlouvání? Na bleším trhu je běžné a čekané, v kamenném designovém obchodě spíš ne – tam mají pevné ceny.

Jak keramiku dovézt domů celou

Keramika je křehká a cesta letadlem jí nesvědčí, takže balení neošidte. Kupujte kousky, které se dají dobře zabalit, a nechte si je pořádně obalit už na místě – prodejci na to bývají zvyklí. V kufru dejte keramiku doprostřed, obalenou oblečením ze všech stran, nikdy ne ke stěně nebo na dno. Těžší a větší kusy radši vezměte do příručního zavazadla, pokud to rozměry dovolí.

Pár tipů navíc: talíře balte na plocho, ne na hranu, a duté nádoby vyplňte uvnitř měkkým papírem, aby nepraskly tlakem. Jestli plánujete nákup větší keramiky, počítejte s tím do váhy zavazadla; hlína je těžká. A schovejte si účtenku – u dražších kousků se hodí, kdyby se na letišti ptali, a taky když byste chtěli reklamovat poškození.

Časté otázky

Co je kvevri?

Kvevri je velká vejčitá nádoba z pálené hlíny, ve které Gruzínci kvasí a nechávají zrát víno. Zakope se po hrdlo do země, naplní rozdrcenými hrozny i se slupkami a stopkami a země kolem drží stálou teplotu. Metoda je stará zhruba 8 000 let a od roku 2013 je na seznamu nehmotného dědictví UNESCO.

Můžu si kvevri koupit jako suvenýr?

Ano, ale jen v miniaturní, dekorativní podobě. Opravdové vinařské kvevri má stovky až tisíce litrů a musí být zakopané v zemi, takže se odvézt nedá. Malé stolní kvevri nebo keramická miniatura je hezká připomínka řemesla, ne funkční nádoba na výrobu vína. Seženete je na trzích a v suvenýrech za pár desítek lari.

Kde v Tbilisi koupit gruzínskou keramiku?

Nejsnáz na bleším trhu Suchý most (Dry Bridge), kde je starší i nová keramika, a v designových studiích a obchůdcích ve čtvrtích Sololaki nebo na ulici Erekle II. Menší miska vyjde orientačně na 15 až 40 GEL, ručně dělaný talíř na 50 GEL a víc. Na bleším trhu se smlouvá, v kamenných obchodech mají pevné ceny.

Kde v Gruzii uvidím opravdová kvevri?

Nejlíp ve vinařstvích v Kachetii, kde vás v tradičním sklepě marani pustí k řadě zakopaných hrdel a vysvětlí celý postup výroby vína. Historická kvevri jsou k vidění i v klášterech, například v Ikalto u Telavi. Řada statků nabízí prohlídku s ochutnávkou, takže spojíte pohled na keramiku s degustací vína z kvevri.

Související články