Bagratova katedrála v Kutaisi

Bagratova katedrála je mohutný chrám z počátku 11. století, který se tyčí nad Kutaisi jako symbol sjednocené Gruzie. Postavil ji král Bagrat III., první panovník spojeného gruzínského království, a přes staletí zkázy i sporné obnovy zůstává jednou z nejikoničtějších staveb celé země.

Co je Bagratova katedrála

Bagratova katedrála (gruzínsky Bagrati) stojí na kopci Ukimerioni přímo nad centrem Kutaisi, druhého největšího města Gruzie a hlavního města historické Imeretie. Je zasvěcená Zesnutí Panny Marie a bývá označovaná zkráceně jako chrám Bagrati. Z kopce je nádherný výhled na město i na řeku Rioni, která Kutaisi protéká.

Katedrálu nechal postavit král Bagrat III. (vládl 978–1014), jemuž se přisuzuje sjednocení gruzínských zemí do jednoho království. Nápis na severní zdi prozrazuje, že podlaha byla položena roku 1003 – to je pevné datum, které stavbu řadí na samý začátek 11. století a do zlatého věku gruzínské architektury.

Zkáza roku 1692 a staletí v troskách

Osud katedrály se zlomil na konci 17. století. V roce 1692, během osmanské nadvlády nad západní Gruzií, vyhodilo turecké vojsko střelným prachem do vzduchu kupoli chrámu. Katedrála se zřítila a na víc než tři sta let zůstala monumentální ruinou bez střechy a kupole.

Přesto se z ní nestala jen hromada kamení. I jako trosky patřila Bagratova katedrála k nejmocnějším symbolům gruzínské státnosti a víry – právě proto, že ji postavil první král sjednoceného království. Generace Gruzínů ji znaly jako majestátní ruinu na kopci a mnozí by řekli, že v té podobě měla zvláštní, syrovou důstojnost.

Sporná obnova a spor s UNESCO

V roce 1994 zapsalo UNESCO Bagratovu katedrálu spolu s nedalekým klášterem Gelati na seznam světového dědictví jako jeden společný statek. Tehdy šlo o katedrálu-ruinu, jejíž hodnota tkvěla i v autenticitě dochovaného zdiva.

První konzervační práce začaly už v 50. letech, ale zásadní zlom přišel po roce 2000. Mezi lety 2010 a 2012 provedl gruzínský stát rozsáhlou rekonstrukci: kupoli, střechu i interiér obnovil moderními technikami a materiály, aby se v chrámu zase mohly konat bohoslužby. To ale narazilo na odpor památkářů. UNESCO zařadilo katedrálu už v roce 2010 na seznam světového dědictví v ohrožení a varovalo, že rozsáhlá přestavba poškozuje autenticitu a celistvost památky.

Spor skončil tvrdě: v roce 2017 UNESCO Bagratovu katedrálu ze seznamu světového dědictví vyřadilo, protože rozsah rekonstrukce podle jeho posudku setřel původní historickou hmotu. Gelati na seznamu zůstal sám. Je to jeden z mála případů na světě, kdy byla památka delistována – a dodnes se o tom vede debata.

Ať už si o té rekonstrukci myslíte cokoli, stojí za to vědět, že se díváte na chrám, který je zčásti znovupostavený. Mě osobně nejvíc dostal výhled z kopce Ukimerioni na Kutaisi při západu slunce – kvůli tomu bych šel nahoru, i kdyby katedrála byla pořád ruina.

Kutaisi a Bagratova katedrála v dějinách

Aby člověk pochopil, proč má katedrála pro Gruzíny takovou váhu, musí znát Kutaisi. Tohle město má za sebou tři tisíce let dějin a bylo hlavním městem hned několika státních útvarů – bájné Kolchidy, kam podle antické pověsti připlul Iáson pro zlaté rouno, později západogruzínského království a v raném novověku Imeretského království. Když sem Bagrat III. umístil svou katedrálu, dělal z Kutaisi duchovní a mocenské centrum sjednocené země.

Katedrála tak nebyla jen kostel, ale politické prohlášení: první král spojené Gruzie postavil na kopci nad hlavním městem chrám, který měl přetrvat věky. I proto se z ní i jako z trosky stal národní symbol a i proto vzbudila pozdější přestavba tolik emocí – nešlo o ledajakou ruinu, ale o kámen spojený se zrodem gruzínské státnosti.

Architektura a proč se o obnově dodnes vede spor

Původní chrám z 11. století patřil k vrcholům gruzínské architektury: velký trojlodní prostor ve tvaru kříže završený kupolí, zdobené kamenné fasády a bohatá výzdoba oken. Dochovaly se zprávy i zbytky nádherných mozaik a řezeb, které dokládaly, jak vyspělé řemeslo za Bagratem III. bylo. Právě tuhle původní hmotu výbuch roku 1692 a následná staletí těžce poškodily.

Spor o obnovu z let 2010–2012 se vede kolem jednoduché otázky: má se rozbitá památka nechat jako autentická ruina, nebo se má znovu postavit, aby zase sloužila? UNESCO a část památkářů tvrdí, že nová kupole a moderní prvky, včetně nápadné prosklené konstrukce a výtahu, setřely původní autenticitu, a proto katedrálu v roce 2017 vyřadili ze seznamu. Gruzínská strana naopak argumentuje, že chrám měl znovu žít jako funkční svatyně, ne zůstat mrtvou zříceninou. Obě stanoviska mají něco do sebe a je fér o tom vědět dřív, než dovnitř vejdete – uvidíte totiž stavbu, která je zčásti středověká a zčásti postavená v 21. století.

Co si prohlédnout

Katedrála má půdorys kříže s kupolí a i po obnově působí uvnitř prostorně a stroze. Všímejte si zbytků původní kamenické výzdoby, oblouků a několika dochovaných starobylých detailů, které přežily jak výbuch, tak rekonstrukci. Ke stavbě patří i samostatná zvonice a základy někdejších přístaveb, které naznačují původní rozsah areálu.

Největší hodnotu má ale poloha. Z kopce Ukimerioni se otevírá jeden z nejlepších výhledů na Kutaisi, na střechy starého města i na řeku Rioni. Vejít dovnitř je zdarma; jde o činný pravoslavný chrám, takže se oblečte slušně – ramena a kolena zakrytá, ženám se hodí šátek na hlavu.

Areál obklopuje travnatá plocha, kde se dá v klidu posedět, a v podvečer sem chodí i místní na procházku. Katedrála se navíc při velkých svátcích a svatbách vrací ke své původní roli jako místo bohoslužeb, takže s trochou štěstí zažijete zpěv sboru pod kupolí – a v tu chvíli je jedno, jestli je kámen původní, nebo znovupostavený.

Jak se do katedrály dostat

Kutaisi má vlastní mezinárodní letiště, kam z Evropy létají levné linky, takže spousta cestovatelů začíná svou gruzínskou cestu právě tady. Z centra Kutaisi je to na kopec Ukimerioni k Bagratově katedrále jen pár set metrů do mírného kopce; dá se dojít pěšky za zhruba 15 až 20 minut od centrálního náměstí, nebo krátce dojet taxíkem.

Z Tbilisi se do Kutaisi dostanete maršrutkou z autobusového nádraží Didube nebo vlakem; cesta trvá orientačně tři až čtyři hodiny a jízdné vyjde řádově na 15 až 25 GEL podle typu spoje. Návštěvu katedrály se vyplatí spojit s klášterem Gelati, který leží kousek za městem a je se svými mozaikami mnohem lépe dochovaný.

Kdy katedrálu navštívit

Kutaisi se dá navštívit celoročně, ale nejpříjemnější je jaro a podzim, kdy není takové horko jako v létě. V zimě bývá v Imeretii spíš vlhko a šedivo, i když katedrála samotná je působivá za každého počasí. Na focení je nejhezčí pozdní odpoledne, kdy světlo dopadá na kamennou hmotu a v pozadí se rozsvěcí město.

Vyhraďte si na kopec klidně hodinu i s výhledy a rozjímáním. Kutaisi je skvělá základna pro výlety po západní Gruzii – kromě Gelati odtud dojedete k jeskyni Prométheus, do kaňonů Okace a Martvili nebo dál na jih do Boržomi.

Bagrati versus Gelati: proč vidět obojí

Bagratova katedrála a klášter Gelati k sobě neodmyslitelně patří – ne náhodou je UNESCO v roce 1994 zapsalo společně. Bagrati je symbol počátku sjednocené Gruzie a láká hlavně polohou nad městem, kdežto Gelati, které založil David IV. Stavitel ve 12. století, si uchovalo něco, o co Bagrati po výbuchu a přestavbě přišlo: nádherné dobové mozaiky, fresky a atmosféru nedotčené středověké památky. Kdo chce vidět gruzínskou klasiku v její nejautentičtější podobě, měl by mířit na Gelati.

Ideální je proto obojí spojit do jednoho dne. Ráno vyjděte na kopec k Bagrati, pak se přesuňte pár kilometrů za město do Gelati a rozdíl mezi znovupostaveným chrámem a původní stavbou vám dojde na první pohled. Právě v tom kontrastu je největší poučení – uvidíte, co všechno rekonstrukce dala a co naopak vzala.

Praktické tipy na závěr

K oběma místům dojedete z centra Kutaisi taxíkem, který se dá domluvit i na okružní jízdu s čekáním; smlouvání o ceně předem je tady běžné, tak si cenu potvrďte, než nasednete. Na kopci Ukimerioni ani u Gelati nečekejte velké zázemí, takže vodu a případně svačinu si vezměte s sebou. Do činných chrámů nevcházejte v šortkách nebo bez rukávů.

Časté otázky

Kdo a kdy postavil Bagratovu katedrálu?

Nechal ji postavit král Bagrat III. (vládl 978–1014), první panovník sjednocené Gruzie. Nápis na severní zdi uvádí, že podlaha byla položena roku 1003, takže stavba spadá na začátek 11. století. Katedrála stojí na kopci Ukimerioni nad Kutaisi a je zasvěcená Zesnutí Panny Marie.

Proč byla katedrála v troskách?

V roce 1692 vyhodilo osmanské vojsko střelným prachem do vzduchu kupoli chrámu. Katedrála se zřítila a víc než tři sta let zůstala monumentální ruinou bez střechy a kupole. Kompletně obnovena byla až v letech 2010–2012, kdy stát znovu postavil kupoli i interiér.

Proč UNESCO katedrálu vyřadilo ze seznamu?

V roce 2017 UNESCO Bagratovu katedrálu z Listu světového dědictví vyřadilo, protože rozsáhlá rekonstrukce z let 2010–2012 podle jeho posudku setřela původní historickou hmotu a autenticitu. Katedrála byla přitom už od roku 2010 na seznamu památek v ohrožení. Nedaleký klášter Gelati na seznamu UNESCO zůstal.

Kolik stojí vstup a jak je to s oblečením?

Vstup do katedrály je zdarma. Jde o činný pravoslavný chrám, takže se oblékněte slušně: zakryjte ramena a kolena, ženám se hodí šátek na hlavu. Od centra Kutaisi vyjdete na kopec Ukimerioni pěšky asi za 15 až 20 minut, nebo krátce dojedete taxíkem.