Achmeta: brána do Tušetie a Pankisi

Achmeta je nenápadné kachetské městečko, které si málokdo dá jako cíl. Přesto tudy vede cesta do dvou naprosto odlišných světů – do divoké Tušetie za Abanským průsmykem a do muslimského pankiského údolí.

Kde Achmeta leží

Achmeta (gruzínsky Achmeta) je malé město na západním břehu řeky Alazani v Kachetii, v nadmořské výšce kolem 560 metrů. Žije tu necelých šest tisíc lidí a je to správní centrum stejnojmenného okresu, který sahá od úrodné Alazanské nížiny až po nejvyšší hřebeny Kavkazu. Od Telavi, hlavního města kachetského vinařství, je to zhruba 29 kilometrů, od Tbilisi kolem 110 kilometrů.

Samo město není žádná turistická perla a upřímně – většina cestovatelů jím jen projede. Jeho síla je v poloze. Achmeta sedí přesně na rozhraní vinařské nížiny a vysokých hor a stává se tak přirozeným rozcestníkem: odsud se dá vyrazit nahoru do Tušetie, do stranou ležícího Pankisi, nebo zůstat dole a poznávat kachetské kláštery a vinice.

Okres Achmeta je přitom rozlohou i pestrostí výjimečný. Zahrnuje jak úrodné vinice v nížině, tak vysokohorskou Tušetii s věžemi a alpskými loukami, k tomu tři přírodní rezervace a hned dvě odlišné menšinové komunity – Kisty v Pankisi a Tuše v Zemo Alvani. Na tak malém území se jen těžko hledá podobná koncentrace rozdílných světů.

Brána do Tušetie

Nejslavnější role Achmety je startovní bod cesty do Tušetie, jednoho z nejizolovanějších regionů celé Gruzie. Silnice odsud stoupá přes Abanský průsmyk ve výšce kolem 2900 metrů, který patří k nejnáročnějším a nejvíc obávaným horským cestám v zemi. Jezdí se jen v létě, zpravidla od června do září nebo října, a výhradně terénními vozy s místními řidiči.

Prakticky to znamená, že pokud míříte do Tušetie, projedete Achmetou tak jako tak. Řada cestovatelů si tu bere poslední zásoby, natankuje a domluví jízdu nahoru. Cesta přes Abano je zážitek sama o sobě – úzká, nezpevněná, s propastmi po straně – ale odměnou je Omalo a věžemi posetá krajina, kterou moderní svět skoro minul. Kdo do hor nejede, může aspoň nasát atmosféru rozcestí, kde asfalt střídá dobrodružství. Abano bývá řazen mezi nejnebezpečnější horské silnice světa, takže si na něj vezměte zkušeného řidiče a nechte řízení na něm.

Blízko do Pankisi

Druhým směrem se z Achmety otevírá pankiské údolí, domov muslimské komunity Kistů. Ústí údolí začíná prakticky hned za městem, takže Achmeta bývá vstupní branou i pro návštěvu Pankisi. Spoje z Achmety do údolí jsou častější a levnější než přímá doprava z Tbilisi, takže když sem dorazíte, poslední kilometry do Duisi nebo Džokola už vyřešíte snadno.

Tahle blízkost dvou úplně odlišných světů dělá z Achmety zajímavý bod na mapě. Během jednoho výletu z ní můžete zamířit za pravoslavnými kláštery i za súfijským zikrem, do vysokohorské divočiny i do klidného muslimského údolí. Málokteré gruzínské město nabízí tak pestrou křižovatku na tak malém prostoru.

Nedívejte se na Achmetu jako na cíl, ale jako na uzel. Sama o sobě vám nabídne jen krátkou procházku, zato je ideálním místem, kde se rozhodnout, kterým směrem se pustit dál. Kdo má čas, může si udělat základnu v okolí a vyrazit jeden den do Pankisi a druhý za kláštery – a teprve pak, s dobrým autem a řidičem, se vydat nahoru do Tušetie. Achmeta odměňuje ty, kdo z ní udělají výchozí bod, ne zastávku.

Co vidět v okolí

Největší lákadlo poblíž je klášter Alaverdi, jedna z nejvýznamnějších gruzínských svatyní. Jeho katedrála svatého Jiří z 11. století měřila přes 55 metrů a dlouho byla nejvyšší sakrální stavbou v Gruzii, než ji předčila tbiliská Sameba. Stojí uprostřed vinic s panoramatem Kavkazu v pozadí a je to jedna z ikon Kachetie. Od Achmety je to k němu zhruba pětadvacet kilometrů.

Milovníci přírody ocení chráněné rezervace v okrese – Batsaru přímo v Pankisi, známou tisovými lesy, a Babaneuri s chráněnými porosty. Kolem Achmety najdete i tušskou vesnici Zemo Alvani, kam se na zimu stěhují obyvatelé Tušetie, když jsou horské vsi zaváté sněhem. A protože jste v Kachetii, nikdy nemáte daleko k vinicím a rodinným sklepům, kde se dělá víno tradiční metodou v kvevri.

Kostel Kvetera

Skrytým klenotem okresu je kostel Kvetera, který stojí asi dvanáct kilometrů od Achmety na pravém břehu říčky Ilto. Pochází ze začátku 10. století a je součástí zbytků opevněného horského sídla. Nejvíc zaujme jeho tvar – jde o takzvaný tetrakonch, tedy centrální stavbu se čtyřmi apsidami – a hlavně modře glazovaná keramická kupole, která na zeleném svahu zdálky svítí.

To, co dnes vidíte, je citlivá rekonstrukce z 60. let 20. století, která vycházela z původních středověkých fragmentů nalezených při vykopávkách. Kvetera je na předběžném seznamu UNESCO a patří k nejhezčím malým chrámům v Kachetii. Klidné okolí a výhled do údolí z něj dělají zastávku, kterou většina projíždějících mine – a právě proto sem stojí za to zajet.

Alaverdi a kachetské víno

Klášter Alaverdi není jen architektonická památka, ale i živé duchovní a vinařské centrum. Mniši zde pokračují v prastaré tradici výroby vína v kvevri a klášterní sklep patří k nejstarším v zemi. Jednou ročně se u Alaverdi koná Alaverdoba, tradiční podzimní pouť a svátek, na který se sjíždějí lidé z celé Kachetie – kombinace náboženské slavnosti a lidových oslav, jaká se jinde těžko hledá.

Vzhledem k poloze Achmety na okraji Alazanské nížiny se odsud dá snadno vyrazit i za dalšími vinicemi. Kachetie je kolébkou gruzínského vinařství a rodinné sklepy, kde vám nalijí přímo od vinaře, najdete prakticky v každé vesnici. Spojit návštěvu Alaverdi s ochutnávkou v některém z nich je ideální náplní dne, kdy zrovna nemíříte do hor.

Kousek historie

Achmeta má za sebou i svůj dějinný okamžik. V lednu 1812 se místní obyvatelé vzbouřili proti ruské moci a jejich odpor odstartoval rozsáhlé povstání napříč celou Kachetií. Status města získala Achmeta až mnohem později, v roce 1966. Dnes je z ní klidné správní centrum, kde se potkávají vinaři z nížiny, pastevci z hor i Kistové z Pankisi – malý průřez pestrou tváří Kachetie.

Zemo Alvani a Tušové

Na okraji Achmety leží Zemo Alvani, vesnice úzce spjatá s Tušetií. Když v horách napadne sníh a Abanský průsmyk se uzavře, obyvatelé odlehlých tušských vsí sestupují dolů a velká část z nich zimuje právě tady. Zemo Alvani je proto svým způsobem druhým domovem Tušetie – dole v nížině, ale s horskou identitou, kterou si lidé nesou s sebou.

Pro cestovatele to znamená příležitost poznat tušskou kulturu i mimo krátkou letní sezonu. Pořádají se tu tušské slavnosti, dochovala se řemesla i tradice chovu ovcí a zdejší sýr a vlněné výrobky patří k tomu, co za ochutnání a nákup stojí. Když nestíháte cestu přes Abano, dá vám Zemo Alvani aspoň ochutnávku toho, čím Tušetie je.

Praktické informace a kdy jet

Do Achmety se z Tbilisi i Telavi dostanete marshrutkou; z Telavi je to jen kousek, cesta z hlavního města zabere zhruba dvě až tři hodiny podle trasy. Pokud plánujete Tušetii, přizpůsobte termín létu – Abanský průsmyk je sjízdný zhruba od června do září či října a mimo tuto dobu se nahoru nedostanete. Pro Pankisi a kachetské okolí funguje Achmeta prakticky celoročně, nejpříjemnější je ale od jara do podzimu.

Vezměte si hotovost, hodí se pevnější obuv a počítejte s tím, že samotné město je spíš praktická zastávka než destinace. Ubytování a lepší restaurace najdete ve větším množství v nedalekém Telavi, které se nabízí jako pohodlnější základna pro objevování téhle části Kachetie.

Ideální je věnovat okolí Achmety aspoň jeden celý den. Ráno se dá vyrazit ke kostelu Kvetera a klášteru Alaverdi, odpoledne do pankiského údolí za Kisty a večer zpátky k vínu do některého z rodinných sklepů. Kdo míří do Tušetie, měl by naopak počítat s časnou ranní jízdou přes Abano, protože cesta nahoru zabere podle podmínek klidně čtyři až pět hodin. Tak či tak platí, že Achmeta se vyplatí těm, kdo si udělají čas na výlety kolem ní, ne jen na projetí.

Časté otázky

Proč se do Achmety jezdí?

Hlavně kvůli poloze. Achmeta je výchozím bodem cesty do Tušetie přes Abanský průsmyk a zároveň vstupní branou do pankiského údolí. Samotné město není turistickým cílem, ale funguje jako křižovatka: odsud se dá vyrazit do vysokých hor, za muslimskými Kisty i za kachetskými kláštery a vinicemi. Pro cestu do Tušetie jím projedete tak jako tak.

Jak se z Achmety dostanu do Tušetie?

Silnice z Achmety stoupá do Tušetie přes Abanský průsmyk ve výšce kolem 2900 metrů. Jezdí se výhradně terénními vozy s místními řidiči a jen v letní sezoně, zhruba od června do září nebo října. Cesta je náročná a nezpevněná, takže se nevydávejte nahoru vlastním běžným autem – domluvte si jízdu s někým, kdo trasu zná.

Je Achmeta blízko k Pankisi?

Ano, ústí pankiského údolí začíná prakticky hned za městem. Achmeta je proto přirozenou vstupní branou do Pankisi a spoje odsud do údolí jsou častější a levnější než přímá doprava z Tbilisi. Když do Achmety dorazíte, poslední úsek k obcím Duisi nebo Džokolo už zvládnete bez problémů.

Co se dá vidět v okolí Achmety?

Největším lákadlem je klášter Alaverdi s katedrálou z 11. století, který stojí uprostřed vinic asi 25 kilometrů od města. Za návštěvu stojí i chráněné rezervace Batsara a Babaneuri nebo tušská vesnice Zemo Alvani. A protože jste v Kachetii, nikdy nemáte daleko k rodinným vinařstvím, kde se dělá víno v kvevri.